“Loyalty to my people means more to me than my properties or my life.” Jan A. Baťa did not speak aloud, because he could not risk the lives of those who could not speak for themselves. That silence, misunderstood then, demands recognition now.
Země, která se sama zbavuje svých skutečných elit, nemůže uspět, jeli malá. Nemusí se jí už podařit jejich obnovení. Trvalá výzva každému ke konání a činům. Jen kritika, nadávání, divení se, ještě nikdy nikoho a nic neohrozily.
Volby ukáží, zda jsme pány své země, nebo slouhové jiných. Navážeme na neblahou tradici, nebo se vydáme na cestu budování skutečné demokracie? Času už nám moc nezbývá.
Při vyslovení jména Baťa si většina lidí představí boty. Jan Antonín Baťa ale hleděl mnohem dál. V době, kdy většina Čechoslováků televizi nikdy neviděla, poslal svého odborníka do USA a začal uvažovat o vlastním televizním vysílači ve Zlíně.
Součástí povinné četby na školách jen tak hned Jan Palach nebude. Předost mají dnes jiné „hvězdy“ jak v médiích, tak na sociálních sítí a ve veřejnoprávní ČT. Jak dlouho si bude moci naše země dovolovat trvalý mravní úpadek?