Vaše hlášení o transparentnosti, svobodě tisku nebo korporátním a politickém vlivu pomáhá zajistit spravedlivý právní systém a rovnost pro všechny před zákonem.
Detail článku
Angličtina na základních školách už od první třídy povinná NEBUDE. Školám to oznámil ministr Robert Plaga. Je to správné rozhodnutí? Není!
Budoucnost nepatří opečovávaným. Čím dříve to pochopí ministr Plaga, a ostatní politici, tím lépe pro ČR a její občany. I naši politici v dnešním propojeném světe zjišťují, jak je limituje neznalost jazyků. Nedivme se, že se s nimi nikdo nebaví…
Za informace uvedené na této stránce nese plnou odpovědnost autor textu. European Justice Organization z.s. poskytuje pouze publikační účet pro nezávislé novináře a nenese odpovědnost za obsah ani za uvedené zdroje.
K tématu doporučuji krátký ROZHOVOR s učitelem angličtiny Bronislavem Sobotkou (ČRoPlus 14.6.2026, od 16:20 – 16:25 hod.)
Cituji z rozhovoru: Rozhodnutí není racionální a férové. Máme málo učitelů, tak se na to vyprdneme jako na matematiku, kdy máme málo matikářů. To je jako v nemocnici, kdybychom měli málo lékařů a necháme pacienty umírat.
Jsme 23. na světě v úrovni angličtiny, to zní docela dobře, ale všichni naši sousedi jsou daleko před námi, Rakousko je třetí, Německo čtvrté. Chorvatsko zavedlo povinnou angličtinu v roce 2003 a dnes jsou druzí na světě.
Zrušení je nešťastný signál. Říkáme angličtina počká, ale svět nepočká.
Je to základní gramotnost, kterou potřebují všichni. Většina světa je bilingvní a pro děti je to úplně přirozené. Čím dříve se začne, tím více se využije plasticita mozku, která věkem klesá. Pro prvňáčky je to hra, nasávají do sebe zcela přirozeně. Je to ten nejlepší způsob, jak nemít strach z mluvení, což je typicky český problém. Hravá angličtina v prvních třídách tomu může velmi pomoci. Čím později začínáme, tím obtížněji se učíme.
***
U malých dětí je mozek plně zatížitelný, vyžaduje to. Je toho třeba plně využít.
Ve Švýcarsku většina běžné populace se domluví německy, anglicky, francouzsky, italsky. Mám známé v Bernu, Matias je Švýcar, Karen Norka. Jejich děti hovořily německy, anglicky, norsky a švýcarskou němčinou ještě před nástupem do školy. Učili se rychle. Podmínka byla, aby každý z rodiny a příbuzenstva hovořil jen jednou řečí. Jen přepínaly jako když poslouchají různé stanice v rádiu.
Má snad ministr Plaga obavy, aby se nezvýšila mediální vzdělanost a byla zachována ovladatelnost, neinformovanost a manipulovatelnost široké populace? ČR patří k mediálně nejméně vzdělaným zemím v EU. Znalost cizích řečí je znakem vyspělosti země, pomáhá ji udržovat. To se samozřejmě projevuje i v ekonomice a konkurenceschopnosti.
Připomínám Baťovu zásadu k výchově děti NEOPEČOVÁVAT: malé upozornit na nebezpečí, do 6. let poznat cenu práce a naučit se bojovat se životem.
Budoucnost nepatří opečovávaným. Čím dříve to pochopí ministr Plaga, vláda a ostatní politici, tím lépe pro ČR a její občany. I naši politici v dnešním propojeném světe zjišťují, jak je limituje neznalost cizích jazyků. Nedivme se, že se s nimi nikdo nebaví…
Jen prohlubující se krize mravní a hospodářská, může vést k potřebným změnám ve vzdělávacím systému. Za likvidaci skutečných elit budeme platit ještě dlouho. Pokud je už nedokážeme obnovit, zmizíme v dějinách. Nebyli bychom prvními ani posledními.
Testy navíc houfně vedou žáky k taktizování, tipování a nejrůznějším strategiím. Stromky je nutné ohýbat, dokud jsou mladé, ale proč chceme přijímačkami tak brutálně ohýbat dětské mozky, to mi zatím nikdo pořádně nevysvětlil.
Pobledlý „Učitel národů“ zvedl oči k nebi a tiše si povzdechl. A než se rozplynul v bezčasí, zaslechla jsem jeho slova na rozloučenou: „Učitelé, strhněte si z očí brýle mámení a z Labyrintu školství se vraťte do Ráje svých srdcí.“
***
„Jen blb nedokáže přiznati chybu a zatratí snahu o její nápravu. Na světě je blbů dost, nechci rozšiřovat jejich řady.“
„Zbavme se malosti a velikost nás nalezne sama.“
„Není nás v republice tak mnoho, abychom to ve světovém závodění vyhrávali množstvím. A proto je třeba, aby se našim dětem hned na začátku jejich životní dráhy dostalo tolik příležitostí k vzdělání, kam až sahají jejich přirozené schopnosti.“
Tomáš Baťa, srpen 1931 (v letech 1924-1932 postavil ve Zlíně sedm nových školních budov)
Podpořte nezávislé vyšetřování a sdílení pravdy
Každý Váš příspěvek nejen pomáhá financovat naši práci, ale také podporuje šíření těchto informací, aby se dostaly k co nejvíce lidem. Společně tak můžeme zajistit odpovědnost a spravedlnost, aby pravda nezůstala skrytá. Děkujeme za Vaši podporu!