"... Když mi bylo dvacet třicet, nemohla jsem na Teplice ani pomyslet. Dělalo se mi špatně, když jsem měla jen tím směrem jet. To už naštěstí přešlo. A památník na Bukové hoře? Ano, to je jediné zadostiučinění.“
Jednej tak, abys používal lidství jak ve své osobě, tak i v osobě každého druhého vždy zároveň jako účel a nikdy pouze jako prostředek. Spěchej pomalu, ať si doma dřív.
Jeden projekt lepší než druhý. Hlavní jsou prachy. Občan vytvoří hodnoty, zvolí nehodnotné, které hodnoty znehodnotí! Kolik peněz doputovalo na místa určená a neurčená, se už nedovíme. Takové rozkrádání zarazí buď vzpoura občanů, nebo válka.
Jak dlouho ještě bude tato ostudná kauza utajována před veřejností? Velvyslanec potřebuje urgentní léčbu, ne být v zájmu druhých nevědomě zneužíván v rozporu se zájmy země, její bezpečnosti, včetně zemí EU.
Budeme o dnešních zločinech psát zase až za 30 let, nebo opět budovat nové Muzeum Paměti národa za 50 let o dnešním dění, zamlčovaném před veřejností, jako za vlády KSČ? (Ne)závislá média o nich ví, ale poslušně mlčí, stejně jako v 50tých letech ...