Člověk je nezměnitelný, nucen neustále stoupat a klesat, neschopen udržitelného stavu tak, jako to umí zvířata. Budováním blahobytu rosteme jen do určité hranice. Jeho nezřízenou konzumací zákonitě časem padáme a vracíme se na začátek.
„Málo národů v Evropě je tak nešťastně vymyšleno, protože musí zapomínat tak obrovskou porci reality, aby tu svou identitu mohly legitimovat.“ Václav Bělohradský
Připomeňme, že za totality Helena Vondráčková mohla zpívat a cestovat do zahraničí bez omezení. Marta Kubišová nesměla dvacet let zpívat a zcela zmizela z veřejného života.
„Kdyby to bylo sebelepší, jak je to vedle hnijícího, jen těžko se udrží. Jak začne něco jednou plesnivět, je zle. Musí se s tím pryč, než zplesniví vše.“ Tomáš Baťa
"... Když mi bylo dvacet třicet, nemohla jsem na Teplice ani pomyslet. Dělalo se mi špatně, když jsem měla jen tím směrem jet. To už naštěstí přešlo. A památník na Bukové hoře? Ano, to je jediné zadostiučinění.“