Celé to londýnské souzení za více než dvě miliardy nemělo opravdu žádný smysl. Onen první domácí rozhodčí nález z roku 2008, který se stát tak vehementně snažil zneplatnit, byl v roce 2018 uznán ve sféře mezinárodního práva.
Při tom všem objevil něco daleko důležitějšího. Nám ostatním ukázal, kde můžeme hledat. A právě za to mu patří mé díky. „Byl to Klondike, kde jsem našel sám sebe. Místo, kde nikdo nemluví. Každý přemýšlí. Tam najdete podstatu. Tak jako já svou.“
Většina zná hrdiny pouze z médií, ale kolik skutečných, obdivuhodných lidí, potkáváme v denním životě, aniž bychom je znali? Nepotřebují se zviditelňovat, těší je, co sami dokázali, zvítězili sami nad sebou.
Co vytvořil VOP Křeček? Mohl by mnoho, ale nevytvořil a nevytvoří nic. Jen dále slouží svým pánům, stále rudým, byť v jiném rouše. Podporuje skrytě, prokazatelně národností nenávist. Už jen za tento článek by měl okamžitě odstoupit.
Právo nemá sloužit sobě, má sloužit lidem. Pokud se stane nástrojem, kterým stát legitimizuje své pohodlí na úkor spravedlnosti, přestává plnit svou základní funkci. Otázkou je, zda je stát schopen obstát jako nástroj ochrany práv v reálném světě.