Peníze plodí moc a moc plodí korupci, jak praví staré římské přísloví. V tomto ohledu je Michal Strnad nejen nejbohatším, ale také nejmocnějším a v souvislosti také nejnebezpečnějším mužem v České republice.
Logický následek nedostatku skutečných elit, které jsme si po generace sami zlikvidovali. Budeme-li i nadále zemí „slouhů za kus žvance“, ať už dole či nahoře, doplatíme na to nakonec všichni, včetně budoucích generací.
Demokracie v ČR se liší od té v USA. Tam je jasné, kdo je kdo, kdo je placen z čích peněz, kdo zastupuje čí zájmy. „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“ neplatí pro české generály v záloze. Lobbisté se nemusí registrovat. Slouží sobě, ne vlasti.
Dnes, v naší době, jako by se kolektivismus, vláda těch, kdo žijí z druhé ruky, ta odvěká stvůra, utrhla ze řetězu a začala vztekle řádit. Dotlačila lidi na úroveň takového intelektuálního ponížení, které nemá v historii lidstva obdoby.
Zástupce SPD byl nervózní. Byl informován o prodeji víz na ambasádě v Maroku. Poslanci Kobza a Koten byli řádně informováni, nekonali. Stejně Tomio Okamura - žádná odpověď. Později dokonce p. Šináglovi osobně řekl, že „o ničem neví“...