Jeho poctivost byla jako nástroj sloužící nepoctivosti druhých. Poctiví jen dávali, nepoctiví jen brali. Poctiví prohráli, nepoctiví vyhráli. Jak dlouho může dobrák zůstat dobrákem za režimu, který má za cíl páchat dobro?“
Ve světě, stavícím na neexistenci rozumu, vládě železné pěsti, znevýhodňování schopných, obětování nejlepších v zájmu nejhorších, v takovém světě se ti nejlepší musejí obrátit proti společnosti a stát se jejím úhlavním nepřítelem.
Strach před lidmi je zbabělost. Je urážkou důvěry v člověka a lidskou důstojnost vůbec. Konáme-li svou práci tak poctivě a účelně, že prospívá každému, vědomí této dobré práce nám dává sílu neobávat se nikoho a ničeho.
Vážně jste si myslel, že ty zákony píšeme proto, aby se dodržovaly? Chceme, aby se porušovaly, pokud vám to ještě nedošlo, tak tady proti sobě nemáte partu nějakých skautíků. Doba vznešených idejí dávno minula. Nám jde o moc a myslíme to vážně.
„Jsem člověk, který nežije pro ostatní. Je třeba to říci. Protože svět umírá na orgie sebeobětování. Přišel jsem, abych řekl, že poctivá tvůrčí práce je důležitější než jakékoli charitativní snahy. A ten, kdo to nechápe, je tím, kdo ničí svět.“
