Národ v sobě stále zůstává v sobě
U pana režiséra Jiřího Krejčíka jsem strávil mnoho hodin, nejprve v jeho bytě v Dejvicích a poté několik dní před jeho skonem v nemocnici. Řekl mi toho dost, s tím, že si to mám nechat pouze pro sebe.
U pana režiséra Jiřího Krejčíka jsem strávil mnoho hodin, nejprve v jeho bytě v Dejvicích a poté několik dní před jeho skonem v nemocnici. Řekl mi toho dost, s tím, že si to mám nechat pouze pro sebe.
Važme si skutečně charakterních osob, jen ty mohou posouvat společnost dále. Od těch druhých se odvracejme. Myslí jen plebejsky na sebe, své kariéry, aby nakonec skončili osamoceni a právem zapomenuti.
Neříkám tím, že je lhostejno, který řád a systém pro nás volit. Chci jenom říci, že jste-li pro nějaký řád, nesmí vám býti lhostejno, jaká politická duše se vychovává v tomto národě.
Demokracii tvoří a hlídá aktivní občan. Jinak je jen „užitečným nástrojem“ mocných. Ti dělají z občanů potřebné „ovce“ jdoucí na zaslouženou porážku, dobrovolně, bez odporu, a ještě za to platí… „JE TŘEBA SEDLAT!“ zavelel by i dnes Tomáš Baťa.
Tam, kde si část společnosti přisvojí téměř veškerá práva a zbylé přenechá jen povinnosti, zaniká řád a vzniká chaos. Kultura národa není určována jen uměleckou tvorbou, či stavem veřejných záchodků, ale též, a to především, kulturou právní.