Vaše hlášení o transparentnosti, svobodě tisku nebo korporátním a politickém vlivu pomáhá zajistit spravedlivý právní systém a rovnost pro všechny před zákonem.
U pana režiséra Jiřího Krejčíka jsem strávil mnoho hodin, nejprve v jeho bytě v Dejvicích a poté několik dní před jeho skonem v nemocnici. Řekl mi toho dost, s tím, že si to mám nechat pouze pro sebe.
Za informace uvedené na této stránce nese plnou odpovědnost autor textu. European Justice Organization z.s. poskytuje pouze publikační účet pro nezávislé novináře a nenese odpovědnost za obsah ani za uvedené zdroje.
Mnozí si jistě vzpomenou na kauzu, která počátkem devadesátých let hýbala občany i médii - a to, když se na soupisu památek, které se měly vrátit řeholním řádům a kongregacím na základě restituce, ocitla i tzv. restaurační budova Národního divadla. Získal ji tak tehdy Řád svaté Voršily, který ji posléze prodal firmě Themos. Měla být budova skutečně vrácena, i když Řádu nikdy nepatřila? Nestala se někde chyba? Jakým způsobem toto rozhodnutí ovlivnilo chod Zlaté kapličky? Byla politická vůle tuto kauzu nějak řešit? Jak se k tomu stavěli ministři kultury a parlament? Co se vůbec dělo těch dlouhých deset let? Je možné s tím ještě dnes něco udělat? Tyto sugestivní otázky klade svým osobitým způsobem známý režisér Jiří Krejčík, který celou dobu sporů kauzu sledoval. Jeho film jistě vyvolá řadu reakcí, ale to už u kontroverzního autorského dokumentu často bývá.
Mgr. Jiří Hrabovský, vedoucí právního úseku ČT, mně na moji ZOI, ze dne 17.6.2025, odpověděl dne 14.7.2025. Tedy po 31 dnech (zákonná lhůta je 15 dnů, s možností požádat o prodloužení o 10 dnů o kterou nepožádal). Nechtěl jsem situaci „hrotit“ a požádal zastupujícího tiskového mluvčího ČT Radka Konečného o urgenci (7.7.2025). Vedoucí právního úseku nepovažoval za nutné omluvit se za porušení zákona a z jakých příčin k němu došlo – viz přílohy.
Dokument do iVysílání ČT nebyl nikdy zařazen? Kolik českých dokumentů z důvodů autorských práv nebylo alespoň na pár dnů ke shlédnutí v iVysílání?
Pokusím se vysvětlit možné důvody:
S panem režisérem Jiřím Krejčíkem, jsme se osobně, léta znali. Dělal jsem i Petici na pomoc Národnímu divadlu ve věci. Kolem restituce budovy THEMOS se děly dost podivné věci. Protože provozní spolupráce neklapala, rozhodl se stát ve stylu „pro Zlatou kapličku vše“, vyčlenit 300 milionů na dražbu budovy. Když se dražba blížila ke 300 milionům korun, zvažoval ředitel ND Jan Burian oslovit vládu o navýšení částky. Dražba skončila těsně pod hranicí 300 milionů…
Na stále nepřístupných stránkách www.sinagl.cz je k tématu několik článků, včetně zvukového záznamu dražby, kdo, jak a kdy přihazoval. PČR se odmítla věcí zabývat. Je důvodné podezření, podložené fakty, že se jednalo o rozkrádání veřejných peněz, kdy bylo vše předem dohodnuto.
Že by tento dokument diváky veřejnoprávní ČT nezajímal? Pokusím se ho najít a zveřejnit – v „šuplíku“ je na nic, resp. jen svým nezveřejněním pomáhá ukrývat zločiny a podvody.
U pana režiséra Jiřího Krejčíka jsem strávil mnoho hodin, nejprve v jeho bytě v Dejvicích a poté několik dní před jeho skonem v nemocnici. Řekl mi toho dost, s tím, že si to mám nechat pouze pro sebe. Pořídil jsem i jednu z jeho posledních fotografií na nemocničním lůžku.
Každý Váš příspěvek nejen pomáhá financovat naši práci, ale také podporuje šíření těchto informací, aby se dostaly k co nejvíce lidem. Společně tak můžeme zajistit odpovědnost a spravedlnost, aby pravda nezůstala skrytá. Děkujeme za Vaši podporu!
