BAŤA: Skvělá kniha ukazuje, jak švec dobyl svět, jako se pokoušel změnit svět jeho předchůdce Princ Albert

 

Tato kniha vyšla poprvé v roce 1929, přesto je stále aktuální. Tomáš Baťa, který vybudoval ve Zlíně rozsáhlé obuvnické podniky, a změnil jej z malého městečka s rozblácenými nevydlážděnými ulicemi v moderní město, se v ní vyznává ze svých podnikatelských zkušeností. Je to výborné dílo s trvalou platností a stojí za si jej přečíst.

 

Baťa stavěl pro své zaměstnance typické červené domky, nemocnice, školy, sportoviště atd. V publikaci je jasně doložené, že zatímco platy v Baťových závodech byly vyšší než jinde v Československu, životní potřeby (bydlení potraviny, otop atd.) naopak levnější.

 

Také kdysi zavedl ve své továrně závodní stravování. To, co je v současnosti samozřejmé, však bylo v jeho době novinkou, která se stala i terčem protestů. Docela úsměvně působí fakt, jestliže oponenti, mezi které patřili i komunisté, tvrdili, že rozbíjí rodinné štěstí, když dělníkům neumožňuje docházet v poledne domů na oběd. To jsou paradoxy, jak by řekl klasik.

 

Obuvnický král nazýval své zaměstnance spolupracovníky, jelikož si uvědomoval, že je potřebuje a podle toho s nimi jednal. Ale pozor, s těmi, kdo nechtěli pracovat naplno a zaháleli, se bez milosti rozloučil.

 

Tomáš Baťa byl člověk, který tvořil, budoval a zůstalo po něm velké dílo. To je rozdíl proti nejrůznějším zbytečným revolucionářům, kteří nic neumí, akorát rozeštvávají lidi, šíří nenávist, boří, neumí vytvořit žádné pozitivní hodnoty a zůstávají po nich akorát mrtví a spálené země. Celý článek>

***

Je mnoho informací o firmě Baťa, dodnes před veřejností zamlčovaných. Mnoho jich bylo zveřejněno na www.sinagl.cz (od srpna 2024 po napadení nedostupný). Na tomto webu budou brzy, postupně, následovat další. Firma Baťa ctila dobré mravy, proto padla za oběť nemravným.

Právě jsem shlédl britský dokument Viktoriánský hrdina na ČT2 – doporučuji! O manželi britské královny Viktorie princi Albertovi, německého původu, skutečného architekta Viktoriánské éry, jak ji dnes chápeme. Určila podobu moderní Anglie, kdy v ní jeden muž zanechal nesmazatelnou stopu. Chtěl získat moc, ale ne pro moc samotnou, ale proto, aby mohl konat dobré skutky. První, co udělal bylo zavedení pořádku v Buckinghamském paláci, kde se neuvěřitelně plýtvalo. Služebnictvo ho nenávidělo, protože odhalil, že je k ničemu. Chtěl modernizovat, inovovat. Kladl důraz na estetická měřítka průmyslové výroby, prvořadá byla pro něho funkce. Dosáhl výrazných úspor. Ti, kterým se dostalo bohatství a vzdělaní by měly využít svých možností a zlepšovat ostatním jejich životní podmínky, tvrdil. Pomoc bližním je pak povinností zejména pro ty, kteří přízní Prozřetelnosti se těší postavení, bohatství a vzdělání. Uvědomil si, že není jediným úkolem vládnoucí třídy prostě jen vládnout. Nebyl socialistou, ale čistě lidsky se zastával chudých. Základní potřebou pro život národa je vzdělání, tvrdil.

 

Předběhl dobu, kdy se pokusil realizovat myšlenky, které realizovala firma Baťa. Princi Albertovi v realizaci jeho myšlenek zabránil předčasný skon, kdy se upracoval k smrti. Takové dokumenty se mají vysílat v hlavním vysílacím čase!

 

Tomáši Baťovi zabránila realizovat jeho myšlenky tragická smrt. Nepochybuji, že by byl zvolen presidentem republiky a nacismu by se postavil. Budoucnost naší země by se jistě vyvíjela jinak. Jeho pokračovateli Janu Antonínu Baťovi v tom zabránili už posílení komunisté. Jsou to důkazy, že svět mohou posunovat dopředu vždy jen morálně silné osobnosti. Princ Albert: „Vládnoucí třída nesmí vykonávat moc bez odpovědnosti, nemůžeme jen brát. Základní potřebou národa je vzdělání.“   

 

Není náhoda, že se množí i telefonáty mé osobě, kdy se nikdo neozývá. Informuji o událostech současných a minulých, které mocní a vlivní nevítají a které veřejnoprávní média zamlčují.

JŠ

***