16.10.2025: Otevřený dopis rektorům a děkanům Univerzit a vysokých škol

Cituji: Otevřený dopis k výročí 7. 10. 2025 - Vážená paní rektorko, vážení pánové rektoři, vážený pane děkane, se znechucením jsme zjistili, že na výročí pogromu 7. října byly budovy vysokých škol, kterých jsme mnozí z nás absolventi, okupovány propalestinskými extremisty a jejich prostory se staly místem projevů nenávisti namířené proti židovskému státu. Namísto toho, aby akademické obce vyjádřily pietu se zavražděnými židovskými civilisty, například vyvěšením vlajky Izraele, propagují narativy teroristické organizace. … 

 

Ověsit budovy FAMU, UMPRUM a AVU symboly teroristické organizace na výročí pogromu je totéž jako vyvěsit vlajky Ruské federace na výročí invaze na Ukrajinu, jako vyvěsit sovětské vlajky na výročí 21. srpna, jako na výročí křišťálové noci pomalovat židovské náhrobky hákovými kříži a předstírat, že jde o oslavu slunce. … 

 

To, že si tato stoka našla nové řečiště a snaží se předstírat, že je křišťálovou studánkou, ji nečiní méně nahnědlou. Je to stoka. A tato stoka nyní do svého proudu strhla i budovy FAMU, UMPRUM a AVU. … 

 

Proto vás žádáme abyste aktivně bránili dalším šíření antisemitismu, učinili řádná opatření proti propagaci teroristické organizace Hamásu a nedopustili, aby se z FAMU, UMPRUM a AVU staly hlásné trouby antisemitské propagandy. V opačném případě to znamená, že vedení těchto škol schvaluje pogrom sedmého října a že je smířeno s projevy antisemitismu.
***

Cituji: Cena za statečnost. O (ne)tolerování palestinských vlajek na českých univerzitách

Otevřený dopis vyjádřil nelibost nad akademickým antisemitismem vedoucích orgánů českých vysokých škol, které připomněly výročí masakru ze 7. října 2023… vyvěšením vlajek vrahů.

 

Všechny politické nechutnosti jsou dílo odhodlané aktivistické skupiny. Tak tomu jistě bylo i na univerzitách, které výročí masakru oslavily výzdobou svých oken. Hanba padá na vedení těch ústavů, od kterých čekáme, že nebudou vzdělávat jen vědomosti, ale i mravnost. Právě na ně mířil otevřený dopis z minulého čtvrtka.

 

S mechanickou pravidelností se vracíme ke snímkům hajlujících herců Národního divadla při heydrichiádě. Nepřipomíná se ale, že neúčast na této manifestaci byla klasifikována jako schvalování atentátu a za to hrozila kulka na střelnici v Kobylisích. Vedení fakult kulka nehrozí. Cena za statečnost zde tedy není vysoká. Dopis rozhněvaných filmařů může v činovnících pohnout svědomí.

Vojenská operace skončila okamžitě, jakmile vrazi pustili domů odvlečené lidi, kteří přežili mučení. A okamžitě, jakmile se vojáci trochu stáhli, vrazi začali vraždit vlastní lidi. Taky mučit. Opravdu výživná byla podívaná na muže, kterému lámou kovovou trubkou údy. Palestinská vlajka jistě vlála nedaleko dějiště tortury. Táž vlajka, jaká zdobila okna vysokých škol.

 

Na druhou stranu mají ti nestateční lidé omluvu, dokonce více omluv. Především, mnozí jistě věří, že sionistická entita je poslední výspa evropského kolonialismu a musí být zničena. Je to omluva typu „já tomu věřil“. Pomáhala ztišit svědomí těm, kdo se radovali nad popravou Milady Horákové. Je tu ale silná opora hanebného postoje: významné státy světa odměnily Hamás za pogrom „uznáním Palestiny jako státu“.

Proč by se za hanebnost mělo trápit vedení fakult, když se jím netrápí francouzský prezident Emmanuel Macron? Ten ale má také omluvu, protože je pod tlakem mnohamilionové populace, která si žádá „Juifs dehors“.

Pro neznalé francouzštiny dodám, že to znamená „Juden raus“, tomu přece my v Česku rozumíme všichni. Naštěstí s tím souzní jen někteří, bohužel v akademických funkcích.

***

 

JŠ