Vaše hlášení o transparentnosti, svobodě tisku nebo korporátním a politickém vlivu pomáhá zajistit spravedlivý právní systém a rovnost pro všechny před zákonem.
Detail článku
LTP 6. turnus 2025: Na odlehčení mezi ještě normálními dětmi
Když jsem měl 20 let, myslel jsem si, že můj otec je idiot. Ve třiceti, jsem si občas myslel, že má docela pravdu. Ve čtyřiceti, že to byl celkem moudrý chlap. V padesáti jsem si řekl: kdyby tu tak byl a poradil mi!
Za informace uvedené na této stránce nese plnou odpovědnost autor textu. European Justice Organization z.s. poskytuje pouze publikační účet pro nezávislé novináře a nenese odpovědnost za obsah ani za uvedené zdroje.
Na 27. ročníku letních táborů v Praskolesích děti stále, nádherně „řádí“. Neztrácejí schopnost být spontánní a tím čím jsou. Každý turnus je jiný. Tento šestý mne opět překvapil – viz malá FOTOGALERIE a jedno VIDEO z několika také krátkých. Ke konci spontánně doprovodil kytaristu a děti hrou na foukací harmoniku. Určitě i vás atmosféra nadchne.
Rozcvičky už neriskuji („zlobivé“ koleno). Věnuji se jen programu na táborácích a bobříku odvahy s nejmenšími. Škoda, že od loňska jsou vyhláškou obce zakázány ohňostroje, kdy jsem na závěr táboráku odpaloval ohňostroje s nabídkou letů do vesmíru😊 Jednou přišel klučina: „Chci letět – Máš zkoušky? – Nemám – Máš nehořlavé trenýrky? – Nemám – Chceš letět? – Chci😊“ Tak jsem nechal hlasovat 90 dětí, co kdyby se to nepovedlo a spadl nám na hlavu. Naštěstí povolení ke startu nedostal😊
Souhlasím se zákazy tradičních ohňostrojů, kde rámusem trpí zvířata, dochází ke zraněním, či požárům, ale nepovolit zapálit ani jednu jednoduchou, minutovou Pyramidu, bezvýbuchovou, na prostorné louce, je dost smutné a v rozporu se zdravým rozumem. „Výlety“ do vesmíru se přestaly konat. Děti přišly o nádherné zážitky pod hvězdnou oblohou před odchodem do tábora ke spánku … Dělal jsem stovky „bezúrazových“ ohňostrojů pro malé i velké v zahraničí i doma. Škoda, že jsou malí i velcí o sdílenou radost připraveni…
S nejmenšími dělám bobříka odvahy ve stodole z roku 1870. Nejprve se jich ptám, jací řemeslníci stodolu postavili (pokrývače a klempíře už neznají). Vyprávím jim, jaká se tehdy žilo, co bylo a nebylo. Následuje čtení příběhů předchůdce Jaroslava Foglara Otakara Batličky. Půlka se „hroutí“, druhá chce přidat😊 Tradiční, velmi oblíbená, je korunovace na českého krále kopií Královské koruny. Vyprávím jim příběh o trestu, kdo si jí nasadí neprávem – do roka a do dne zemře. Dodávám: „Máte štěstí, není pravá, ale kdo chce být korunován, musí litovat vše špatné co udělal a do konce roku sekat dobrotu“.
Každý turnus je jiný – někdy se nepřihlásí zprvu nikdo, až po prvním statečném se přidá pár dalších, někdy skoro všichni😊 Šestý turnus byl výjimečný – korunováni chtěli být takřka všichni, jeden klučina si přál být korunován na policistu😊Jiné si vymýšlí neskutečná jména, že i já málem padám ze židle, kdy se smíchy hroutí celá stodola. To jsou ti, kteří v posledním momentu „korunování“ utečou. Toho si cením. Jiné se nechají korunovat a brzy na to pokračují bezstarostně ve svých alotriích😊
Děti ztratily schopnost pískat. Když je pozdraví porcelánový Seppi – Pepek ze Švýcarska, ve formě tuláka s lahví, kroutící hlavou a skvělé pískající, půlka dětí jen fouká a druhá je ráda, že něco „vypískne“ o falešných tóninách nemluvě. Tak raději Seppi vyhlásil soutěž o nejlepšího tanečníka k jeho pískání. Vyhrála nejmenší Adélka, opravdu nejlepší ze všech. Sklidila obrovský aplaus zakončený královským VIVAT – VIVAT – VIVAT, až jsem se obával, že se zboří stodola😊
Včera při loučení mi tradičně vypustily zadní kolo, naštěstí😊 Před rokem obě a málem mi rozebraly celé kolo, tedy pokrok😊
Tak ať se zbývající dva turnusy vydaří – i bez ohňostrojů – nejlépe umí zazářit jen děti. Snažme se, abychom jim po sobě nezanechali jen spoušť a mohly na naši poctivou práci později samy navazovat.
Dnes, o Žebrácké Pouti, se běží už 44. ročník Žebrácké pětadvacítky, v den svátku Svatého Vavřince, římského jáhna a mučedníka. Kostel Svatého Vavřince se nalézá na Náměstí v Žebráku (škoda, že nenese jméno slavných osobností jeho dějin, buditelů bratří Nejedlých, Šebestiána Hněvkovského, či podnikatelů bratří Volmanů). Prvního ročníku v roce 1982 jsem se zúčastnil a poté „odběhl“ do švýcarského exilu na dvacet let. Dnes už bych ji „odběhl“ leda s hůlkami😊
***
„Když jsem měl 20 let, myslel jsem si, že můj otec je idiot. Když jsem měl 30 let, občas jsem si myslel, že má docela pravdu. Když mi bylo 40 let, tak jsem si myslel, že to byl celkem moudrý chlap. A když jsem měl 50 let, řekl jsem si: kdyby tu tak byl a poradil mi!“
Tomáš Baťa
Podpořte nezávislé vyšetřování a sdílení pravdy
Každý Váš příspěvek nejen pomáhá financovat naši práci, ale také podporuje šíření těchto informací, aby se dostaly k co nejvíce lidem. Společně tak můžeme zajistit odpovědnost a spravedlnost, aby pravda nezůstala skrytá. Děkujeme za Vaši podporu!