Schůzka Putin Trump: Lipavský oznamuje český „příspěvek“ – otevření českého kulturního centra v Moskvě

MZV ČR ho plánuje znovuotevřít ve druhé polovině letošního roku on-line. Je uzavřeno od března 2022. Má umožnit prezentaci české kultury, vědy a umění ruské veřejnosti v online podobě. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského je jednou z aktuálních otázek naší diplomacie právě vztah k ruské společnosti. Ředitelka Pánek Jurková: „V časech konfliktů je veřejná a kulturní diplomacie o to důležitější – může oslovovat spřízněné proudy a otevírat dialog tam, kde společná řeč takřka není možná.“ (MFD 14.8.2025).

 

Připomínám kauzu ing. Jiřího Čisteckého (charge de affaires v Moskvě, dnes velvyslanec ČR v Berlíně). S ostudou opustil Moskvu, kdy mu hrozilo trestní stíhání Ruskem za masivní pašování léků. Veřejnoprávní ČT mlčela a mlčí. Ruská TV odvysílal všechny podrobnosti. To má být také součástí „kultury“ ČR v její diplomacii? Ministr Lipavský není osobnost, ale klasický typ kariéristy. JŠ

*** 

***

***

 

Poláci v tom mají jasno, Rudá armáda nás neosvobodila, ale přinesla novou okupaci. To potvrzují i polští historici. Ona to není jenom masová vražda polských důstojníků v Katyni a na dalších místech, kde sovětští komunističtí kati postříleli přes 20 tisíc polských válečných zajatců. Rudí Sověti se v Polsku jak v roce 1939 tak v letech 1944-46 dopustili mnoha válečných zločinů včetně vražd a perzekucí vojáků Armiji Krajowej (Zemské armády), kteří bojovali proti nacistům, deportací stovek tisíc Poláků na Sibiř nebo vypalování polských vesnic. Polští historici tak považují nacistické a komunistické zločiny za srovnatelné zlo a došli k závěru, že pro glorifikaci Rudé armády neexistují důvody.

„Takové propagandistické objekty nemohou stát na veřejném prostranství ve svobodném demokratickém Polsku. To není pomník, ale objekt. Pomník musí nést hodnoty historické, vědecké nebo estetické. Tento objekt je ahistorický, protože odkazuje na události, které se nestaly. Neobstojí v rozporu s fakty. Zastavte sovětskou propagandu o osvobození roku 1945 a o osvoboditelích, kteří byli vrahy a násilníky. Pryč s komunismem,“ uvedl k likvidaci památníku Karol Nawrocki (nově zvolený president PLR) s tím, že němečtí nacionální socialisté stejně jako sovětští komunisté chtěli Polsko zničit a zotročit.

 

Demokraticky zvolený polský parlament schválil už v roce 2017 novelizaci zákona o dekomunizaci země, kterou podepsal demokraticky zvolený polský prezident Andrzej Duda, dle níž jsou připomínky na komunistickou éru země a SSSR nezákonné. Jak uvedl denik.cz, podle tohoto zákona nemohou pomníky a podobné objekty připomínat osoby, organizace, události a data symbolizující komunismus nebo jiný totalitní systém.

 

Často slýcháme zásadu moje země, moje pravidla, obvykle to zaznívá u jistých jedinců v souvislosti s Ficem a Orbánem. Jenomže tahle zásada má univerzální platnost a platí i pro Polsko. Je jenom záležitostí Poláků, jak hodnotí minulost svojí vlasti. Je to jejich země a jen oni mají právo rozhodovat o tom, co se v ní bude dít. Zabývám se hodně polskými dějinami, zvláště těmi novějšími, a po důkladném seznámení se s fakty spolu s výroky a argumenty polských historiků, uznávám, že bourání sovětských památníků u našich severních sousedů je morálně zdůvodnitelné a lidsky pochopitelné. Oslavování svých okupantů jaksi netoleruje žádná svobodná země.

***

ČRoPlus 15.8.2025 (12:34 min.)

V roce 1993 harwardský prof. Samuel Huntington publikoval článek a později i knihu Střet civilizací, kde píše: „Po konci studené války budou konflikty probíhat nikoli mezi státy, nýbrž mezi civilizačními okruhy, definovanými kulturou a náboženstvím“. Jako jednu ze zemí, které by se takový vnitřní konflikt mohl týkat jmenoval Ukrajinu. Ta dnes zažívá místo rozpadu zevnitř stmelení z vnějšku. Na východní Ukrajině hasnou poslední zbytky náklonosti k Rusku. Tam, kde dříve zněla ruština, se dnes prosazuje, hlavně u mládeže, ukrajinština. Stejně jako jiná města prochází i Charkov jazykovým obrozením. Ukrajinštinou vyjadřují lidé na východ od Dněpru svůj politický postoj, a především svou ukrajinskou identitu. Kdysi přátelský vztah k Rusku se na Ukrajině změnil v nenávist. To Putin neoddiskutuje, ať vypráví americkému presidentovi na Aljašce cokoliv.
***

My jsme se zmohli pouze na odstranění tanku a pomníku Koněva. Rusové si dodnes u nás dělají co chtějí. Rusko pracuje vždy nadčasově. I u odchodu Jiřího Hynka z ČT nelze vyloučit vliv Ruska, kdy si moc troufal. V jeho knize Ruský Klondike v Česku to popisuje přesvědčivě. Připomeňme si, jak kdysi Putin přišel na summit se zpožděním 90 min. bez omluvy, i jak nechal čekat v Kremlu zástupce EU. Po „akademických 15 minutách“, bez omluvy, by každý sebevědomý politik odešel. Na Aljašce si to Putin těžko dovolí.  

Polsko je morálně a mravně daleko před ČR. I proto se mu daří stále lépe hospodářsky. Poláci rozkrádání dotací EU nepřipouští a příkladně trestají. V ČR je to „podnikatelsko-vládní sport“. Nastává čas poctivé práce, nechceme-li skončit v bídě mravní a zákonitě i hospodářské. 
JŠ