Vaše hlášení o transparentnosti, svobodě tisku nebo korporátním a politickém vlivu pomáhá zajistit spravedlivý právní systém a rovnost pro všechny před zákonem.
Detail článku
750 000 Čechů bojovalo v řadách Wehrmachtu, roky se o tom mlčelo
O problému dlouhá léta mlčelo. Podle historika to má svou logiku. Poptávka byla po hrdinských činech. Zprávy o tom, že statisíce lidí bojovaly po boku nepřítele, se tehdy nehodily.
Za informace uvedené na této stránce nese plnou odpovědnost autor textu. European Justice Organization z.s. poskytuje pouze publikační účet pro nezávislé novináře a nenese odpovědnost za obsah ani za uvedené zdroje.
Až do sametové revoluce šlo o tabu téma. Ve škole se o tom neučilo, nemluvili o tom ani sami bývalí vojáci. Bylo jich neuvěřitelných třičtvrtě milionu.
Ještě letos by měla vyjít kniha historika Zdenka Maršálka z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR s názvem V uniformě nepřítele: Čechoslováci a služba ve wehrmachtu. Má ještě význam tuto kapitolu našich dějin otevírat? Většina z těch, kteří tehdy uniformu wehrmachtu oblékli, už nežije. O své motivaci nám toho už moc nepovědí. Mnozí se evidentně nesvěřili ani svým nejbližším.
Podle historika Zdenka Maršálka je po návratu žádné slavobrány nečekaly. Nevěděli, jak se k jejich vojenské minulosti nový režim postaví. Nakonec došlo k jakémusi generálnímu pardonu, nikdo je nehnal před soud, mohli v klidu žít, ale výměnou za to, že na svou minulost zapomenou. Že o ní nebudou mluvit. To také většina z nich ráda udělala. Ale ne všichni odešli bojovat dobrovolně. Některým skutečně nic jiného nezbývalo.
Ale je zřejmé, že největší počet branců pocházel z řad československých Němců, ať už ze zabraných Sudet, nebo z protektorátu. „Dohromady by mohlo jít až o třičtvrtě milionu,“ odhaduje Zdenko Maršálek s tím, že naprostou většinu čekal po návratu odsun.
Také v ostatních zemích s podobnou válečnou zkušeností se o problému dlouhá léta mlčelo. Podle historika to má svou logiku. Poptávka byla po hrdinských činech. Zprávy o tom, že statisíce lidí bojovaly po boku nepřítele, se tehdy nehodily. Jak je dnes vidět nikde v Evropě. Život je, zdá se, vždy složitější, než bychom si to přáli zejména s odstupem času, kdy už zjevné, na čí straně je dobro. A na té by také v našich očích měla většina lidí stát. Celý článek>
***
Nepochybuji, že většina československých občanů, ať už českého či německého původu, nevstoupila do Wehrmachtu dobrovolně, nepočítaje Slováky a Maďary z období Slovenského štátu. Kdyby se doba vrátila, zachovali by se i dnes stejně, ať už by se jednalo o Wehrmacht, či Rudou armádu. Ta nám přinesla osvobození od nacismu, ale uvrhla do stejně zločinného režimu. Komunistická ideologie má na svědomí nejvíce obětí. Nebudeme-li si říkat plnou pravdu o naší minulosti, můžeme si ji zopakovat.
Svoboda měla, má a bude mít vždy svoji cenu. Statečně bojující Ukrajina nám to připomíná denně!
JŠ
Podpořte nezávislé vyšetřování a sdílení pravdy
Každý Váš příspěvek nejen pomáhá financovat naši práci, ale také podporuje šíření těchto informací, aby se dostaly k co nejvíce lidem. Společně tak můžeme zajistit odpovědnost a spravedlnost, aby pravda nezůstala skrytá. Děkujeme za Vaši podporu!