Vaše hlášení o transparentnosti, svobodě tisku nebo korporátním a politickém vlivu pomáhá zajistit spravedlivý právní systém a rovnost pro všechny před zákonem.
Detail článku
REEDITE 4.9.2025: VI. DÍL (12.10.2023): Czech-Maroccogate seriál na pokračování, aneb Maroko, velmistr odposlechu
„No to je jasné, bílí koně. Za ty lidi platí někdo v Evropě. Pak něco převážejí nebo plní úkoly tady. To jsou celé mafie a nejde jen o pár tisíc EURO za vízum. Na jednoho migranta je napojena spousta lidí...."
Za informace uvedené na této stránce nese plnou odpovědnost autor textu. European Justice Organization z.s. poskytuje pouze publikační účet pro nezávislé novináře a nenese odpovědnost za obsah ani za uvedené zdroje.
Aktualizováno 23.10.2023:Moskva si předvolala českého diplomata - Ruské ministerstvo zahraničí si tento týden předvolalo zástupce české ambasády v Moskvě Jana Ondřejku, aby protestovalo proti postoji Prahy ohledně nedávného útoku na ukrajinskou obec Hroza. Ruská diplomacie to v sobotu odpoledne uvedla na svém webu. Jeho nadřízeného Jiřího Čísteckého „pornoherce“ už Moskva nezve. Jan Lipavský bude mít 7.11.2023 přednášku ve Vídni na téma Geopoletické změny z pohledu české bezpečnostní strategie. Doufejme, že součástí české bezpečnostní strategie není „pornoherec“. JŠ *** Aktualizováno 20.10.2023:Bývalý velvyslanec Drulák vyhrál. Soud zrušil výpověď, kterou dostal - „Je důležité, aby lidé věděli, že má smysl se bránit a nenechat si všechno líbit,“říká někdejší velvyslanec ve Francii Petr Drulák po vynesení rozsudku. ***
Aktualizováno 14.10.2023: Dopis ministru pro evropské záležitosti Vlády ČR, Martinu Dvořákovi. Informováni jsou i president ČR Petr Pavel, předseda Vlýdy ČR Petr Fiala a ministr zahraničí ČR Jan Lipavský.
***
Dr. Damjan Prelovšek – historik umění a odborník na moderní architekturu, odborník na dílo architekta Jože Plečnika, velvyslanec Slovinska v ČR 1998-2002, člen Evropské akademie věd a umění, spisovatel a fotograf.
***
„No to je jasné, bílí koně. Za ty lidi platí někdo v Evropě. Pak něco převážejí nebo plní úkoly tady. To jsou celé mafie a nejde jen o pár tisíc EURO za vízum. Na jednoho migranta je napojena spousta lidí. Každý z nich něco dělá a za to má peníze. Jeden „vízař“ tak představuje ne 5 000 EURO, ale klidně 500 000. Jsou to celé sítě“.
*** Premiér Petr Fiala uvedl, že v záležitostech ochrany vnější hranice EU/Schengenu a s tím spojené vízové politiky je kompetentní MZV a MV ČR. Současného ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jsem kontaktoval ještě během volební kampaně v r. 2021. Tehdy mi imponoval svou odvahou otevřít otázku podvodů s vízy na české ambasádě v Teheránu během televizní debaty lídrů stran ***
Tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) reagoval velmi rychle a až nápadně důrazně „A máte důkazy?“ a šéf komunistů uvedl, že víza vydává velvyslanec (ČT Superdebata 6.10.2021). Bylo patrné, že se p. Rakušan levice touto otázkou nějak dotkl. Ale p. Filip neměl pravdu. Za vízovou agendu je odpovědný vedoucí konzulárního úseku a ten také rozhoduje o vydávání víz. Na velkých ambasádách může být např. i vicekonzul, ale velvyslanci mají na práci něco zcela jiného. Odpovídají ale samozřejmě za celkový chod velvyslanectví a také za to, že se dodržují zákony. Když jsem v l. 1998-2002 vedl slovinské velvyslanectví v Praze, nikdy jsem si nedovolil do konzulární a vízové agendy zasahovat. Ta byla v gesci kolegyně a už vůbec by mne nenapadlo na ambasádu vodit nějaké podezřelé osoby. To by byla ostuda nejen pro velvyslanectví, ale pro celou naši zemi. Některé schengenské státy mají praxi ale trochu jinou a víza vydávají ve svém ústředí doma, např. Nizozemsko. To je poměrně dobrá praxe bránící v korupci na velvyslanectví.
P. Rakušan mne tehdy odkázal na svého kolegu Martina Dvořáka s tím, že má jeho plnou důvěru a právě on se zabývá pro STAN zahraniční politikou. M. Dvořák byl velmi příjemný, přislíbil transparentní šetření podvodů s vízy v Maroku v případě vítězství STANu ve volbách a uvedl, že měl o případu jiné, zkreslené informace. Později, když se stal politickým náměstkem MZV se ale rovněž odkázal na nekompetentnost a i nyní coby ministr pro evropské záležitosti (kdy mu právě záležitosti EU, Schengenu a spolupráce v Evropě náleží) mlčí. V dubnu 2022 mi Vít Rakušan již ve funkci ministra vzkázal po svém poradci, „že se nebude osobně angažovat, neboť nemá kompetence“. Je tedy v ČR vůbec někdo kompetentní!?
děkuji za zaslané informace. Dovolím si Vás propojit s Martinem Dvořákem, naším nominantem na ministra zahraničních věcí a dlouholetým diplomatem, se kterým můžete věc probrat (dávám ho do kopie). Má v tomto mou plnou důvěru a za STAN nyní vystupuje v zahraničně-politických otázkách.
předně mi dovolte se omluvit, že jsme se k odpovědi na Váš email dostali až nyní, je toho opravdu hodně.
Pan ministr se omlouvá, ale nebude se v této věci osobně angažovat, protože to nijak nespadá do jeho resortu a nemá kompetenci se do věci vkládat.
Děkuji za pochopení.
S pozdravem
Adam Volt
poradce ministra a předsedy hnutí STAN Víta Rakušana
***
Přitom právě Vít Rakušan často vystupuje v médiích a hovoří o převaděčích, kteří tyjí z neštěstí druhých a vydělávají na něm. Chudí lidé bez perspektivy života ve své zemi hledají cestu jinam – přes lesy, na lodích přes moře, případně se zapojí do podivných skupin, které jim víza „koupí“ výměnou za nějaké služby. Když jsem se asi před rokem setkal v Praze s jedním raddím z ANO, stačilo říci jen pár slov o marockém případu a hned reagoval: „No to je jasné, bílí koně. Za ty lidi platí někdo v Evropě. Pak něco převážejí nebo plní úkoly tady. To jsou celé mafie a nejde jen o pár tisíc EURO za vízum. Na jednoho migranta je napojena spousta lidí. Každý z nich něco dělá a za to má peníze. Jeden „vízař“ tak představuje ne 5 000 EURO, ale klidně 500 000. Jsou to celé sítě“. O bílých koních pak hovořilo i několik českých policistů, se kterými jsem se náhodou setkal. Zdá se, že ilegální migrace je obrovský kšeftík. Všichni o tom ví a nikdo nic nedělá. Ale patří tyto praktiky do diplomacie EU? Přece všichni říkáme, že si přejeme ilegální migraci čelit a chceme přispívat ke zlepšení podmínek ve zdrojových zemích, ne s lidmi kšeftovat.
Myslím, že prostá logika je, že ministerstvo vnitra jistě ve věci práce cizinecké policie, ochrany hranic, vízové politiky atd. kompetentní je. Jen v Čechách chybí zájem o korektnost této politiky, o boj s korupcí a odvaha. Ostatně již předchozí ministr Hamáček měl dle šéfa Pirátů Bartoše„víza v Maroku vyřídit“, tedy schovat pod stůl. Takto se p. Bartoš vyjádřil před 2 roky „Právnímu státu“ při setkání nedaleko Náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze.
Silnou vlnu přílivu ilegálních Maročanů jsme ve Slovinsku zažívali právě v l. 2019-20 i my. Přijížděli schovaní v automobilech z Chorvatska, ať již balkánskou cestou přes Turecko (kam nepotřebují vízum) či přes Srbsko. Od známých v Královském paláci v Rabatu jsem v souvislosti s vízovými podvody na české ambasádě obdržel materiály, včetně marockých odposlechů, které jsem předal i kompetentním osobám u nás. Zanedlouho byl v Maroku zadržen Abderrahman Badraoui - III. DÍL: Czech-Maroccogate seriál na pokračování - velvyslankyně Michaela Froňková a její víza „pro hezké oči“ - , který podle marocké policie pašoval Maročany do EU právě přes Srbsko a Ukrajinu. Došlo i k výměně srbského velvyslance v Rabatu a příliv Maročanů ustal. Napomohlo tomu následně i uzavření hranic v souvislosti s koronavirovou pandemií.
Maročané představují ale velký problém v současné době znovu
Je to následek politiky slovinské levice, která začala odstraňovat ochranný plot na naší hranici s Chorvatskem ještě před jeho vstupem do Schengenu. Oproti minulému roku vzrostl počet jejich žádostí o mezinárodní ochranu a azyl o 828 %, povolení k dočasnému pobytu bylo dáno pouze 21 osobám. Maročané představuji prakticky tři čtvrtiny azylových žadatelů – 6 526, zatímco ostatní 1 149. Dle deníku Delo ze dne 4.10.2023 jsou v počtu ilegálních přechodů naší hranice druzí hned za Afghánci (za období leden – srpen 2023 to bylo 5 603 osob). Přitom se jedná o stát, který je v Evropě zpravidla považován „za bezpečnou zemi původu“, tedy bez důvodu pro poskytování politického azylu. V Maroku není žádný válečný konflikt. Migranti hledají jen lepší život ekonomický, spojení se svými příbuznými a známými v Evropě, někteří ale mohou mít i další cíle ohrožující bezpečnost a stabilitu našeho kontinentu.
Materiály získané od Královského paláce jsem nabízel také českému MZV, hlavně státnímu tajemníkovi M. Staškovi, ale zájem o ně nebyl.
Když se téměř rok nic nedělo, nikdo nic nešetřil, všichni se schovávali za nepravdivou zprávu inspekce o údajném „nezjištění ničeho“ a konzulka byla sprostě ponižována, šikanována a stále bez práce, poskytl jsem je i českému státnímu zastupitelství a policii. Tehdy jsem ještě věřil, že budou něco šetřit. Jsou ale také zřejmě součástí nekomptentnosti v ČR. K nahrávkám se dostanu ještě v příštích dílech, ale dnes bych rád ozřejmil realitu za nimi.
Kolega, který pracoval na našem ministerstvu vnitra, jemuž jsem nahrávky předal, ihned odvětil: „No jo, Maroko a Alžírsko ti jsou známí kvalitními službami. Dávají do nich spoustu peněz a lidí.“ O tom jsem dříve vůbec nevěděl, nikdy mne také tato oblast nezajímala. Také arabské státy jsou bezpečnostními kontrolami proslulí. Všichni víme, že mají kvalitní rozvědky v USA, Rusku, samozřejmě také v Izraeli vzhledem k tamní bezpečnostní situaci.
Čím méně demokratická země, tím více lze očekávat, že bude sledovat území svého státu, aby se bránila proti možné opozici a snahám o nějaký puč. Maroko není tedy výjimkou
V tomto království ale hrají roli i další faktory – je třeba chránit panovníka a jeho rodinu včetně celého paláce, domácí obyvatelstvo a turisty. V zemi operují různé skupiny Daesh, které se vždy podaří díky odposlechům telefonů a kamerové kontrole v ulicích i mimo najít ještě dříve, než někoho napadnou. Maroko těží z faktu, že v jiných arabských zemích jsou nepokoje a cestovatelé zajímající se o exotiku směřují tedy sem. Jednou jsem byl fotografovat festival, kde se jezdilo na koních a střílelo do vzduchu. Policista, který se představil, že pracuje pro Palác, mi zajistil místo vpředu, abych mohl snadno fotit. Říkal jsem si – pokud pracuje u krále, jak to že jde zde? Byla to menší akce, pro „obyčejné“ lidi. Jenže z jeho kolegy, který uměl lépe francouzsky, pak vypadlo, že přítomnost na festivalu je jen maskování. V nedaleké ulici se podařilo lokalizovat skupinu teroristů, která si připravovala zbraně a bomby. Vše se sledovalo odposlechem, čekalo se, až budou vyzbrojeni a pak měl přijít zásah. O takových akcích se nikde nepsalo. Média přinesla zprávy jen o těch větších, možná aby nebyla zbytečná panika. Ale jednou se policii přece jen prevence nezdařila.
Bylo to v prosinci 2018, kdy teroristé zabili dvě dívky ze Skandinávie na hoře Tubkal. Šlo o neplánovanou akci a tudíž nebylo co odposlouchat či odsledovat. Islamisté chtěli původně napadnout nějaký hotel, jenže ten měl dobrou bezpečnostní ochranu. Pak náhodou zaslechli konverzaci dívek na recepci – že půjdou samy, bez průvodce do hor, budou stanovat. A pak už jen stačilo cíl sledovat a večer je podříznout. Viděl jsem i video a bylo to opravdu hrozné. Nejprve výkřiky o Velkém Alláhu a pak byl jedné dívce s pytlem přes hlavu podříznut krk. Marocká policie pak na hoře zavedla hlídky a přísnou kontrolu. Životy dívek ale již nikdo nevrátí.
Přísná kontrola je také spojena se špatnými vztahy se sousedním Alžírskem. Oba státy si konkurují politicky i ekonomicky, hranice mezi nimi je uzavřena od r. 1994. Že nejde o žadnou legraci, dokládá např. nedávný incident v září, kdy alžírská pohraniční stráž zastřelila dva marocké turisty, které mořské vlny zanesly na motorových člunech do alžírských vod. I když šlo zjevně o nešťastnou náhodu, dva hoši byli mrtví, třetí byl zadržen a čtvrtý se zachránil skokem do vody, kdy doplaval k marockému pobřeží. Fotografie mrtvých pak zveřejnila marocká královská stráž.
Jádrem konfliktu mezi Marokem a Alžírskem je především území Západní Sahary, které Maroko považuje za své teritorium, zatímco Alžírsko podporuje jeho nezávislost a hnutí Polisario. Obě strany se navzájem samozřejmě pečlivě sledují a hlídají.
To, že jsou sledována v každé zemi velvyslanectví, tuší asi také každý. Ale že je to tak moc, to jsem si opravdu nemyslel. V r. 2019 jsem se v Maroku cítil jako v nějaké Bondovce, a to na takové filmy vůbec nekoukám.
Maročané vždy vše věděli předem, měli perfektní informace o dění na české ambasádě, v Praze v KPR či na MZV a jejich sdělení se prakticky vždy následně potvrdila
O Českou republiku měli mimořádný zájem. Hovořil jsem např. s diplomaty polskými či maďarskými, ale nikde se tak neaktivizovali jako u Čechů. To, že odposlouchávají budovy, telefony, odčítají počítače, o tom se mluvilo v rámci diplomatického sboru všeobecně a někteří diplomaté byli pěkně otrávení. Ale aktivity u Čechů zacházely za únosnou míru. Dokonce tak, že se s tím Maročané ani netajili, vytahovali se a pomlouvali českou policii jako neschopnou. Proč to vše? To rozebereme v dalších dílech.
Fakt, že Maroko patří k těm “nej” na světě v oblasti odposlechů a sledování potvrdila řada osob. Sami lidé z Paláce se zmínili, že používají techniku z USA, Ruska a Izraele, různě ji kombinují a tím pádem jsou ti nejlepší pro rušení odposlechů i jejich realizaci. Že se jen nevytahovali dokazuje i Zpráva Výboru Evropského parlamentu pro vyšetřování používání Pegasus a dalších sledovacích technik z května 2023.
Několik bodů od článku 432 dále se týká právě Maroka. Království je jedním z největších klientů izraelské společnosti NSO využívající Pegasus na cca 100 000 telefonech a jí podřízené Circles (jeden z 25 zákazníků). Tzv. spyware je v Maroku používán na sledování a ovlivňování např. novinářů a aktivistů. Pokud si média dovolila o těchto marockých aktivitách psát, království s nimi vyvolalo právní procesy – např. s Le Monde, Forbidden Stories, Radio France, Mediapart, L’Humanité či Amnesty International. Případně podalo žaloby na konkrétní novináře ve snaze je umlčet.
Že by to byl důvod proč se čeští novináři o podvodech na své ambasádě bojí psát?
S vízy nelze samozřejmě podvádět bez partnera. Pokud je na jedné straně velvyslanec a ti nad ním, musí být i nějaký partner na straně marocké.
Maroko ale nepoužívá jen Pegasus, patří ke klientům min. tří evropských dodavatelů – francouzských společností Amesys a Vupen a italské Hacking Team. Zde má být království třetím nejdůležitějším klientem, přičemž zaplatilo více než 3 mil. EURO během 6 let za software Hacking Teamu, jenž byl určen pro domácí Vysoký výbor pro národní bezpečnost (CSDN) a Ředitelství teritoriální bezpečnosti (DST).
Sledovací mechanismy se používaly také vůči řadě oddělení a služeb OSN na vysoké úrovni
Maroko získalo i technologickou a finanční podporu od Evropské komise.
Podle Spiegelu právě z EU získalo dva systémy na sledování osob pro účely kontroly hranice (francouzsko-libanonský XRY a americký Detective). Agentura EU pro posílení práva CEPOL realizovala v Maroku trénink používání špionážních technik a instruovala policii, jak získávat informace z profilů na sociálních médiích pomocí sociálního hackingu. Na rozdíl od Pegasus se tito vetřelci dostanou do zařízení pouze fyzicky a nezanechávají za sebou žádné stopy. Zpráva hovoří např. o případech odebrání mobilních telefonů, mimo jiné reportérům a aktivistům a jejich navrácení se štěnicí. PR_INI_SpecialCom (europa.eu)https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/A-9-2023-0189_EN.pdf
Pegasusem a jinými technikami jsou sledováni ale i diplomaté, politici a jinak zajímavé osoby
Minulý rok byla ilegálně odposlouchávána i tehdejší španělská ministryně zahraničí Arancha GonzálezováLayaová, která umožnila zmíněnou tajnou hospitalizaci povstaleckého lídra Západní Sahary. V případě Layaové nešlo o program Pegasus jako u jejích vládních kolegů, ale o jiný typ nabourání telefonu. Podle deníku El País jsou maročtí špioni i na území Španělska dlouhodobě velmi aktivní.
Příště 7. Díl: Metody StB na českém ministerstvu zahraničí, aneb modus operandi likvidace nekorupčních zaměstnanců *** Můj komentář:
„Všichni to komentují, jen Zamini mlčí. Takže: Ve výboru jsme členem (za odešlé Rusko do konce roku). Zastupuje nás velvyslanec V. Bálek. Hlasoval proti a pokud ne, jak hlasoval? Pronesl projev proti? Dostal instrukci z MZV, požádal o ni? Proč to ještě nevíme? Zajímá to vládu?“
Nepochybuji, že vliv Ruska v Praze, resp. v ČR je stále značný. O tom, jak hlasoval v OSN velvyslanec Bálek se z veřejných zdrojů nedozvíme (hlasování bylo tajné). Obávám se, že zkorumpovaný systém nemusí nikdo centrálně řídit, řídí se a zřítí se časem zákonitě sám. Jde prioritně o osobní obohacení, nepopudit a zůstat co nejdéle na patřičném místě. Systém se rozrůstá jako nikým nekontrolovaná, smrtelná chobotnice. Postupně se likviduje sama.
Nepředvídáme budoucí problémy, řešíme je, když vzniknou a jsou už těžko řešitelné. Země je rozdělena na "party a partičky" od zdola až nahoru. Digitalizaci státní správy, po skvělém vzoru Estonska, se naše země trvale brání. Zabránila by, resp. silně znemožnila "kšefty" s veřejnými penězi. Desetitisíce státních zaměstnanců by mohly jít pracovat do soukromého sektoru. Stejně tak se obávají politici hlasů zahraničních krajanů, které nemohou ovlivňovat "spřátelenými" médii.
Na rizika míchání jiných kultur, náboženství a národností upozorňuji roky. Připomenul to i Henry Kissinger: "Bylo velkou chybou přijmout tolik lidí rozdílné kultury, víry a přesvědčení".
Dobré mravy a hodnoty naší zemi opouštějí stále více. Vše je o penězích, známostech, osobním profitu. Služba zemi je na posledním místě, pokud vůbec – čest výjimkám. Politici stráví nemalou část pracovní doby přípravou na tiskové konference a vystupování v médiích. Pokud pracují, tak jim mnoho času na spánek nezbude. Podle toho jejich „práce“ také vypadá. Party a partičky mají zase jednou v našich politických dějinách žně na úkor obyvatelstva – občan se „díví a čumí“, zase jednou čeká, že to někdo udělá za něho.
Dlouhodobých cílů, resp. strategie, je třeba. Přítomnost se řeší plnou koncentrací a činy, pokud je vůle a potřebné schopnosti, jako základu splnění dlouhodobých cílů. Německý politik a ekonom Thil Sarazin: "Vytvářejme ohniska racionality a ohniska pozitivního myšlení". U jednotlivců a malých skupin zdravého rozumu začíná řešení. Ty se nedají manipulovat a zmanipulovat, na rozdíl od emočně zmanipulovaného davu a proti jeho vlastním zájmům. Obnova přirozené lidské komunikace, mluvit jak myslím, je základem - budujme kapitál "zdravého rozumu".
Fotofoltaiky na drahocené půdě, největší počet supermarketů na obyvatele v EU, "krabice" na orné půdě, sloužící cizímu kapitálu, včetně prodeje naší "ropy" vody, jsou urážkou našich předků. Svěřili nám zemi do péče, abychom ji předali v lepším stavu, než jsme ji obdrželi. Připomínám biblické: „Podle činů poznáte je.“
Kolik toho země a její obyvatelstvo ještě unesou?! Dokud nebudou nepsané zákony v lidech, nepomohou ani tisíce psaných zákonů. Vše je o výchově, vzdělání a osobním příkladu.
Stateční lidé jako dr. Damjan Prelovšek a dr. Jana Chaloupková k tomu nemalým dílem přispívají. Jsou stále skvělými diplomaty svých zemí, byť neplacenými. Slouží svým rodným zemím a jejímu obyvatelstvu nadále - i "mimo službu". Držme jim palce!
Každý Váš příspěvek nejen pomáhá financovat naši práci, ale také podporuje šíření těchto informací, aby se dostaly k co nejvíce lidem. Společně tak můžeme zajistit odpovědnost a spravedlnost, aby pravda nezůstala skrytá. Děkujeme za Vaši podporu!
