Plk. Ing. Jan Muzikář během souzení „zdementněl“, jak očekáváno…

 

Dne 15. 7. 2025 sdělil Obvodní soud pro Prahu 1, že se ruší hlavní líčení nařízené na 21. 7. 2025 v kauze plk. Ing. Jana Muzikáře (nar. 1934), bývalého předního funkcionáře Pohraniční stráže, který je obžalován, že spoluzavinil smrt a zranění osob, jež chtěly nenásilně překročit československou hranici.

 

K oznámení přiložil soud znalecký posudek ze dne 13. 7. 2025, v němž znalkyně MUDr. Ilona Divácká, MBA, o posuzovaném uvádí: „Nachází se aktuálně ve stavu těžké demence ... není schopen chápat smysl trestního stíhání ... nelze očekávat zlepšení stavu.“

***

Praha 21. 7. 2025

 

 

V pondělí 21. 7. 2025 v 9:00 hodin bude pokračovat hlavní líčení v kauze plk. Ing. Jana Muzikáře (nar. 1934), bývalého předního funkcionáře Pohraniční stráže, který je obžalován, že spoluzavinil smrt a zranění osob, jež chtěly nenásilně překročit československou hranici.

 

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. 10. 2024 byl obžalovaný zproštěn obžaloby, ale Městský soud v Praze dne 23. 1. 2025 rozsudek zrušil a vrátil věc prvoinstančnímu soudu k novému projednání.

 

Předsedkyně senátu JUDr. Anežka Pudilová nařídila jednání do soudní budovy v Praze na Ovocném trhu č. 14, 1. patro, č. dv. 126.

 

(Další informace k případu viz níže.)

--

12. 7. 2025 zapsal: L. Müller

***

 

 

Co nového lze říci v návaznosti na dřívější zprávy o trestním stíhání vedoucích představitelů komunistického režimu v Československu?

 

V minulosti to bylo přirovnáno k „vytrvalostnímu běhu“, kterého se v 5 různých kategoriích (JAKEŠ, ŠTROUGAL, VAJNAR, FOJTÍK, KINCL) zúčastnily 4 „závodnice“. Ve třech kategoriích zvítězila „závodnice“ jménem Smrtka a po jednom Demence a Bludička. (Viz podrobnosti níže.)

Spravedlnost, která doposud vyšla naprázdno, si dělala naděje v dodatečně vyhlášené kategorii MUZIKÁŘ. Jenže při hlavním líčení dne 29. 10. 2024 se na scéně objevila nečekaně nová „závodnice“.

 

O co jde?

 

Plukovník Ing. Jan Muzikář (nar. 1934) nastoupil k Pohraniční stráži v roce 1955 a postupně zastával stále odpovědnější postavení, nakonec v letech 1980-1989 „funkci náčelníka štábu a prvního zástupce náčelníka Hlavní správy pohraniční stráže a ochrany státních hranic“.

 

Přitom „vyžadoval od svých podřízených příslušníků Pohraniční stráže bezchybný výkon ochrany státních hranic i za cenu použití těch nejzazších prostředků“. „V ideologické práci věnoval pozornost provádění marxisticko-leninské přípravy vojáků z povolání“ a „sám se plně angažoval za politiku KSČ“.

 

Za svoji činnost byl odměňován finančně a také věcnými dary:

 

1965 – spací pytel;

1966 – aktovka;

1973 – kazetový magnetofon;

1981 – hodinky;

1981 – útočný nůž;

1984 – dalekohled.

 

Získal rovněž odznak „Za ochranu hranic ČSSR“ (1963) a vyznamenání „Za zásluhy o ochranu státních hranic ČSSR“ (1976).

 

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) ho však dne 30. 6. 2023 navzdory všem těmto oceněním obvinil ze zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby, za což hrozí trest odnětí svobody až na 10 let. 

 

 

Protože Muzikář byl spoluodpovědný za ohrožení, zranění a usmrcení těchto osob:

 

1982 – Siegfried Karl Fröbel (zraněn);

1983 – Jürgen Seifert (zraněn);

1984 – František Faktor (usmrcen);

1986 – Hartmut Tautz; Johann Dick (oba usmrceni); Günter Hofmann (zraněn);

1988 – Uwe Lenzendorf a Ullrich Trauerwein (ze střelby vyvázli bez zranění); Kerstin Trauerweinová (zraněna);

1989 – Dr. Thomas Bartsch, Günter Herbert Zeh, Rene Röder, Steffen Schlegel (všichni zraněni); Heiko Schmotze (ze střelby vyvázl bez zranění).

 

Byla tak odstartována nová „závodní kategorie: MUZIKÁŘ“. Všechny dosavadní „závodnice“ Spravedlnost, Demence, Bludička i Smrtka se znovu postavily na „startovní čáru“.

 

Tři čtvrtě roku po zaznění „startovního výstřelu“ se do čela závodu dostala Spravedlnost, když státní zástupkyně JUDr. Katarína Kandová, Ph.D., vypracovala dne 27. 3. 2024 obsáhlou, 35stránkovou obžalobu.

Spravedlnost pak upevnila své vedoucí postavení, když tehdejší předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 1 Mgr. Šárka Šantorová nařídila na 11. 6. 2024 hlavní líčení, a to skutečně proběhlo. Druhé stání se uskutečnilo 24. 7. 2024 s tím, že na třetí stání dne 29. 10. 2024 si strany mají připravit závěrečné řeči.

 

To se stalo. Státní zástupkyně navrhla obžalovanému dvouletou podmínku a peněžitý trest ve výši 100 000 Kč, zatímco obhájce obžalovaného JUDr. Jaroslav Ortman (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Ortman) navrhl zproštění obžaloby s tím, že jeho klient byl vždy bezúhonným občanem a žalované skutky nejsou trestnými činy.

 

Soud poté obžalovaného zprostil obžaloby a uvedl, že obžalovaný pouze vykonával své běžné pracovní povinnosti a žádného zneužití úřední pravomoci se nedopustil, neboť všechno konal řádně a ani nikdo z jeho nadřízených nebyl potrestán.

 

Která „závodnice“ tedy zvítězila? Podle některých názorů žádná z těch dosavadních, protože se na „trati“ objevila nečekaně nová: Chechtalka.

 

Ta se totiž vysmívá usmrceným obětem, resp. jejich pozůstalým, stejně jako zraněným, včetně těch, kteří trpí doživotními následky. V podstatě také říká, že pracovníci ÚDV i státní zástupkyně jsou úplně pomýlení a že Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který zaručuje „svobodně opustit kteroukoli zemi, včetně vlastní“, je jen bezcenným cárem papíru. (Viz čl. 12 odst. 2; publikováno ve Sbírce zákonů pod č. 120/1976 Sb.)

 

Navíc ona neviditelná Chechtalka „mučila“ přítomné v soudní síni, když museli přes půlhodiny stát a poslouchat monotónní přednes zprošťujícího výroku (nikoli jeho zdůvodnění), že žádný z podrobně popisovaných skutků, jichž se obžalovaný dopustil, není trestným činem.

 

Nicméně vítězství Chechtalky nebylo definitivní. Státní zástupkyně i poškození podali proti rozsudku odvolání.

 

A Městský soud v Praze dne 23. 1. 2025 shledal na zprošťujícím rozsudku řadu závad, zrušil ho a nařídil, aby prvoinstanční soud projednal věc znovu. „Vytrvalostní běh“ má u Obvodního soudu pro Prahu 1 pokračovat 21. 1. 2025.

--

Výsledky trestního stíhání v kategoriích JAKEŠ, ŠTROUGAL, VAJNAR, FOJTÍK A KINCL

 

Jakeš, bývalý generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ), dne 9. 7. 2020 zemřel.

 

V kategorii JAKEŠ vyhrála s přehledem Smrtka.

 

V kategorii ŠTROUGAL zvítězila 14. 5. 2021 Demence. (Trestní stíhání bylo pravomocně zastaveno, protože jmenovaný, který byl dlouhá léta členem předsednictva ÚV KSČ a předsedou federální vlády, není schopen chápat smysl trestního řízení.)

 

Jenže Spravedlnost protestovala u Rozhodčí komise (tedy u Ústavního soudu ČR), že závod nebyl regulérní, a uspěla. (Ústavní soud ČR dne 3. 12. 2021 vyhlásil nález, že Demence porušila pravidla závodu, protože soudní znalci byli podjatí.)

 

Závod tedy bylo nutné opakovat. A opět zvítězila Demence. (Dne 16. 8. 2022 bylo trestní stíhání pravomocně zastaveno.)

 

Ale Spravedlnost to nevzdala a znovu vznesla námitky. Rozhodčí komise (Ústavní soud ČR) protest zkoumala od 29. 8. 2022. Po řadu měsíců nedocházela k žádnému závěru. A toho využila Smrtka, která předběhla ostatní „soupeřky“ a 6. 2. 2023 definitivně zvítězila. (Toho dne Štrougal zemřel.)

 

Vajnar byl federálním ministrem vnitra od roku 1983 do roku 1988.

 

Zpočátku to bylo u něj jako u Štrougala. Nejprve 14. 5. 2021 zvítězila Demence, ale 3. 12. 2021 Spravedlnost uspěla u Rozhodčí komise. (Trestní stíhání bylo pravomocně zastaveno, ale Ústavní soud ČR to zrušil.)

 

Poté Demence ztratila svoji pozici a do čela závodu se 16. 8. 2022 dostala Spravedlnost. (Bylo rozhodnuto, že obviněný je schopen smysl trestního řízení chápat.)

 

Na 25. 4. 2023 bylo dokonce nařízeno hlavní líčení, při němž soud začal projednávat obžalobu ze zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby. Jenže Vajnarova obhájkyně poukázala na to, že zdravotní stav jejího klienta se od vypracování posledního zdravotního posudku výrazně zhoršil a smyslu trestního řízení už není schopen porozumět.

 

Soudkyně Mgr. Kateřina Rybáková proto zadala vypracování nového (v pořadí již třetího) znaleckého posudku a jednání odročila na 15. 8. 2023. Žádné nové hlavní líčení se ale nekonalo, neboť Vajnar mezitím zemřel.

Smrtka tak urvala další vítězství.

 

Fojtík byl členem předsednictva a ideologickým tajemníkem ÚV KSČ.

 

„Závod“ byl odstartován usnesením o zahájení trestního stíhání dne 7. 1. 2021.

 

Definitivně zvítězila Demence, když Rozhodčí komise (Ústavní soud ČR) dne 22. 2. 2023 potvrdila, že „trestní stíhání 94letého obviněného je s ohledem na jeho zdravotní stav“ nepřípustné.

 

Kincl byl ministrem vnitra v letech 1988-1989.

 

„Závod“ začal 16. 5. 2022. Prý to ale nebyl regulérní start, a tak se musel zopakovat. (ÚDV zahájil trestní stíhání, ale Obvodní státní zastupitelství v Praze 7 vrátilo věc k novému šetření.)

 

A tu se náhle objevila na trati nová „závodnice“: Bludička. (Podezřelý prý trpí bludnými představami o tom, že je pronásledován.)

 

ÚDV proto podezření ze spáchání závažného zločinu odložil.

 

To se ale nelíbilo Spravedlnosti. Ta totiž tvrdila, že představa o pronásledování není žádným bludem, ale realitou. Bývalý ministr vnitra byl za své působení za minulého režimu odsouzen v roce 1992 v jiné věci k tříletému trestu vězení a nyní mu hrozí trest odnětí svobody až na 10 let. Jeho obavy jsou tedy zcela oprávněné.

 

Státní zástupce Mgr. Šimon Vavrečka však 5. 5. 2023 námitky jako nedůvodné zamítl. Kincl byl totiž „na základě agresivního chování v roce 2021 ... hospitalizován v Psychiatrické léčebně Brno Černovice, kdy toto jednání bylo jednoznačně hodnoceno jako důsledek psychické nemoci, nikoli důkaz o další trestné činnosti... Vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, třebaže bylo následně zrušeno, mělo na zdravotní stav posuzovaného, resp. vývoj duševní choroby, kterou trpí, nepříznivý vliv. ... Znalecké závěry nelze rozporovat pouze na základě laického hodnocení stěžovatele.“ Podle státního zástupce „o odbornosti závěru předmětného posudku ... nepanují žádné pochybnosti... Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.“

 

Jinak řečeno, Bludička dosáhla svého.

--

12. 7. 2025 zapsal: L. Müller

***

Praha 15. 7. 2025

 

 

Dne 15. 7. 2025 sdělil Obvodní soud pro Prahu 1, že se ruší hlavní líčení nařízené na 21. 7. 2025 v kauze plk. Ing. Jana Muzikáře (nar. 1934), bývalého předního funkcionáře Pohraniční stráže, který je obžalován, že spoluzavinil smrt a zranění osob, jež chtěly nenásilně překročit československou hranici.

 

K oznámení přiložil soud znalecký posudek ze dne 13. 7. 2025, v němž znalkyně MUDr. Ilona Divácká, MBA, o posuzovaném uvádí: „Nachází se aktuálně ve stavu těžké demence ... není schopen chápat smysl trestního stíhání ... nelze očekávat zlepšení stavu.“

---

 

Jakeš, bývalý generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ), dne 9. 7. 2020 zemřel. Trestní stíhání bylo zastaveno.

 

 

Trestní stíhání Štrougala, dlouholetého člena předsednictva ÚV KSČ a předsedy federální vlády, bylo zastaveno z důvodu jeho demence 14. 5. 2021. Rozhodnutí bylo ale Ústavním soudem zrušeno. Znovu pak bylo pro demenci zastaveno dne 16. 8. 2022. Než věc opětovně přezkoumal Ústavní soud, Štrougal dne 6. 2. 2023 zemřel.

 

Vajnar byl federálním ministrem vnitra od roku 1983 do roku 1988. Zpočátku to bylo u něj jako u Štrougala. (Zastavení trestního stíhání a poté zrušení rozhodnutí Ústavním soudem ČR.) Pak ale bylo nařízeno na 25. 4. 2023 nařízeno hlavní líčení. Jenže Vajnarova obhájkyně poukázala na to, že zdravotní stav jejího klienta se od vypracování posledního zdravotního posudku výrazně zhoršil a smyslu trestního řízení už není schopen porozumět. Než byl vypracován nový zdravotní posudek, Vajnar dne 28. 5. 2023 zemřel.

 

 

Fojtík byl členem předsednictva a ideologickým tajemníkem ÚV KSČ. Trestní stíhání bylo zastaveno kvůli demenci, což potvrdil státní zástupce dne 22. 2. 2023 s tím, že „trestní stíhání 94letého obviněného je s ohledem na jeho zdravotní stav“ nepřípustné. (Fojtík zemřel 8. 9. 2024.)

 

Kincl byl ministrem vnitra v letech 1988-1989. Trestní stíhání bylo definitivně zastaveno 5. 5. 2023 kvůli „psychické nemoci“ (paranoia), když trestní stíhání mělo „nepříznivý vliv na zdravotní stav posuzovaného“.

 

 

V řadě dalších případů nebylo obvinění vzneseno, protože podezřelí zemřeli ještě před zahájením trestního stíhání, například:

 

 

Moudrý král Šalomoun v knize Kazatel napsal:

 

„Generace odchází a generace přichází, ale země zůstává navždy.“ (1. kapitola, 4. verš)

„Když není špatný skutek potrestán rychle, lidem to dodá odvahu páchat zlo.“ (8. kapitola, 11. verš)

„Závěr je tento: ... Pravý Bůh bude soudit každý skutek, včetně všeho, co je skryté, a rozhodne, jestli je to dobré nebo špatné.“ (12. kapitola, verše 13 a 14)

(Celá kniha Kazatel je dostupná na https://wol.jw.org/cs/wol/binav/r29/lp-b/nwt/21. Zde je k dispozici i audionahrávka.) 

 

--

15. 7. 2025 zapsal: L. Müller

***

P.S.

Na posledním soudním jednání působil Muzikář zcela nedementně. Raketový nástup „demence“ nepřekvapuje. Kvůli demenci nebyl souzen ani Lubomír Štrougal, ale ta mu nebránila hrát s kamarády na jeho chalupě mariáš do jeho posledních dnů. Soudruzi a jejich pohrobci mají stále věci pod kontrolou. Ve SRN soudí a odsuzují i válečné zločince bez ohledu na jejich zdravotní stav, kdy do vězení nenastupují. Podstatné je pojmenovat zlo. 

 

Soudní znalkyně MUDr. Ilona Divácká, MBA vědomě napsala nepravdivý, účelový znalecký posudek. Nepřímými důkazy jsou náhlé „demence“ ostatních vysokých funkcionářů zločinného komunistického režimu, když jim hrozí odsouzení. Může mne zažalovat, ale těžko bude soud souhlasit, aby jako můj „svědek“ vystoupil Muzikář a potvrdil svým chováním kdo má pravdu. Riziko jejího usvědčení z napsání znaleckého posudku „na objednávku“, by bylo velké. S vysokou jistotou dementem není. Pokud by jím měl „být“, těžko by tuto roli sehrál, sebevíce proškolen. Nepřekvapuje, že pro veřejnoprávní média to není závažné téma. 
JŠ
***

 

Útěk Gerharda Schmidta (1977): Gerhard Schmidt, občan NDR, se v srpnu 1977 pokusil s manželkou a třemi dětmi uprchnout do Bavorska. Při prostříhávání drátěného zátarasu byl zpozorován pohraničníkem, který na něj zahájil palbu. Schmidt byl zasažen a zemřel na místě. Jeho rodina byla zadržena. Pohraničníci, kteří se na jeho zabití podíleli, byli za svůj zákrok odměněni

 

Případ Johanna Dicka (1986): Jedna z nejznámějších událostí. Johann Dick, německý turista, byl omylem zastřelen československými pohraničníky na německém území, asi 200 metrů od hranice. Dva Poláci překročili hranici. Českoslovenští pohraničníci, ve snaze získat odměnu a vyhnout se trestu za „útěk“ v jejich sektoru, Dicka zastřelili a jeho tělo následně přetáhli na československé území. Případ byl léta utajován a vyšel najevo až po roce 1989. Žaloba po revoluci nebyla schopna prokázat, kdo z pohraničníků vypálil smrtící výstřely, a tak byli nakonec v roce 2001 osvobozeni.

 

Hartmut Tautz (1986): Jeden z nejbrutálnějších případů. Hartmut Tautz, mladý východoněmecký uprchlík, byl v roce 1986 na hranici u Bratislavy roztrhán dvěma služebními psy pohraniční stráže. Zemřel v důsledku těžkých zranění. I tento případ byl součástí trestních oznámení podaných po roce 1989.

 

Poslední oběť „železné opony“ (1989): I v roce 1989, krátce před pádem režimu, došlo k tragickým událostem. 16. května 1989 zahynul devítiletý Kevin Strecker, když se jeho matka s ním a dalšími syny pokusila automobilem prorazit závoru na hraničním přechodu Strážný na Šumavě. Kevin zemřel na následky zranění. Jeho smrt je často uváděna jako poslední oběť železné opony.