Bratislava Petržalka 18.7.2026: Před 81 lety, byla popravena první skupina - 15 chlapců, z 90 leventů, kteří byli zadržováni ve vyhlazovacím táboře Petržalka u Bratislavy

Jak uvedl Gejza Dunajszky: Přestože je Spojenci považovali za nevinné, a oběti války, bylo považováno za neoprávněné je zadržovat a věznit v táborech. Sovětský člen Rady spojeneckých mocností (SER) s tímto názorem souhlasil, stejně jako s jejich repatriací. Na realizaci jejich odjezdu dohlíželi zástupci Švýcarského mezinárodního Červeného kříže. Všechno s jejich repatriací probíhalo hladce až do překročení československé hranice odpoledne 14. července 1945. Věděli, že byli v rozporu s maďarskými zákony, proti vlastní vůli, a vůli svých rodičů mobilizováni. 

 

 

Byli odvezeni na nucené práce do Třetí německé říše a vystaveni neuvěřitelnému ponižování. Vrcholem nelidskosti bylo to, co s nimi po válce udělala vláda E. Beneše! Zabíjeli děti ve věku 14-16 let a stříleli je do zákopů poblíž rakouských hranic.

 

Vzpomínková akce byla letos skromná.  Národní garda z Győru, kteří tu u památníku na vzpomínkových akcích od začátku vždycky byli, se z pochopitelných důvodů, kvůli nečekané smrti generálporučíka Národní gardy Andráse Czapáryho-Martincsevicse, nemohli zúčastnit. Také chyběl z ambasády Maďarska v Batislavě dr. Csaba Balogh (byl odvolán 30. června). Pozice maďarského velvyslance na Slovensku je v současné době neobsazená.

 

***

Pro rodinu Vincence Hertla záchrana nepřišla. Vedoucí Okresní správní komise v Podbořanech Dr. Krása celou rodinu bez soudu nařídil popravit, „aby příkladným potrestáním bylo zabráněno dalším podobným incidentům v zájmu úspěšného osídlení pohraničí.“

***

Měl jsem mnohonásobného vraha Vaše udusit polštářem – zachránil bych život plk. Rajchlovi a vykonal spravedlnost za občany ČR. Jistě bych tyto řádky už nepsal. Selektivní „spravedlnost“ v naší zemi funguje stále spolehlivé.

***

„Rozdíl mezi masakrem v Ligetfalu a Přerově je v tom, že počet obětí je dvakrát větší, než počet obětí v Přerově.“ O Přerově víme, že počet mrtvých při masakru byl 267. Podle Jamnického leží v pevnostním systému Ligetval těla 534 obětí....

***

Opravdová služba zemi stála vždy oběti. Arm. gen. Lev Prchala si toho byl plně vědom. Svým životem to prokázal. Pouhá slova nestačí, především činy, zvláště v dnešní kritické době. Kvalita vedení země může opět rozhodovat o našich osudech.

***

Pochodu jsem se osobně zúčastnil (letos mi zranění nedovolilo). President ČR Petr Pavel se nezúčastnil (Na nedělní Grand Prix Brna v soutěži motocyklů si čas našel), ani žádní čeští politici...

***
Beneš se nechal Stalinem neskutečně ponižovat, říká Kosatík. Když umíral, tajně mu za to spílal

Josif Stalin za války Edvarda Beneše neskutečně ponižoval a zesměšňoval, druhý československý prezident v něm přesto viděl dobrodince. Jak to, že se nechal Stalinem tak snadno obelhat? Mohli jsme dnes žít v konfederaci s Polskem, pokud by se ke Kremlu nechoval tak poníženě? Co všechno jí tedy nabídl a co všechno jí dal? Smlouvou z prosince 1943 navrhl nerovnoprávné, de facto závislé postavení ČSR na Sovětském svazu výměnou za příslib bezpečnosti. Pevně tak začlenil ČSR do rodícího se sovětského bloku, navíc tím, jak Stalina do střední Evropy vábil, tvorbě toho bloku sám pomáhal. Díky Benešovi to měl Stalin snazší i s ovládnutím Poláků a ostatních národů, které si chtěl podmanit.
***

Citát níže hovoří za vše. V kolika zemích se tak masově vraždili, po válce, v době míru, děti, batolata, kojenci, mládež, starci, muži a ženy?! Masakr v Petržalce je pro širokou veřejnost stále neznám, díky poslušnému mlčení médií, včetně veřejnoprávních.

 

V době okupací kolaborujeme, udáváme, přežíváme za každou cenu. Nehrozí-li nám žádné nebezpečí, jsme najednou „hrdinové“ a „bojujeme“ proti bezbranným. Za naši svobodu museli bojovat většinou druzí. 

 

Dnes za ni, a nejenom naši, bojuje Ukrajina. Poděkování Ukrajině a Ukrajincům, kteří dobře znají cenu skutečné svobody. Bez ní pozbývá skutečný život smyslu a ceny. 

 

***