Vaše hlášení o transparentnosti, svobodě tisku nebo korporátním a politickém vlivu pomáhá zajistit spravedlivý právní systém a rovnost pro všechny před zákonem.
Detail článku
Pietní akt k 80. výročí vyhnání: vzpomínka a varování – i Miroslava Kalouska
Páchaly se strašné zločiny. Nelze na ně zapomenout. Mohla za to ta vyháněná a i zavražděná batolata? Podobné osudy, jako byl osud tvého předka, zařídili čeští komunisté tisícům lidí jen o pár let později. Vyhnali jsme je proto ze země?
Za informace uvedené na této stránce nese plnou odpovědnost autor textu. European Justice Organization z.s. poskytuje pouze publikační účet pro nezávislé novináře a nenese odpovědnost za obsah ani za uvedené zdroje.
Bavorský zemský sněm připomněl 80 let od útěku a vyhnání Němců z východní Evropy. Zároveň ocenil smířlivý přístup tehdejších vyhnanců a uprchlíků. Tento přístup by měl být varováním.
80 let útěku a vyhnanství se může někomu zdát jako dávná minulost, připomněla Aignerová, ale ruský prezident Putin pokračuje v nejtemnějších kapitolách evropské historie. „Potřebujeme k tomu postoj, který vyústí v politické činy,“požadovala Aignerová. Podle ní není „správnou cestou“ vycházet Putinovi „služebnicky“ vstříc.
Vyhnaní přispěli k míru v Evropě
Šéf státní kanceláře Florian Herrmann zdůraznil, že politický postoj vyhnanců byl základem pro 80 let míru v Evropě. To dokázali, když v roce 1950 podepsali „Chartu německých vyhnanců“: zavázali se, že se vzdají pomsty a odplaty a budou pomáhat při obnově sjednocené Evropy. Tímto postojem přinesli vyhnanci něco, „co nemohli sbalit do kufru“: vůli k usmíření.
Miliony Němců musely během války a po ní opustit své domovy a majetky ve východní Evropě. Bavorský zemský sněm však tento čtvrtek nejen připomněl tuto těžkou cestu, ale také vyslal signály naděje.
Miroslav Kalousek řekl bolestnou pravdu, kterou nechtěl nikdo slyšet. S jeho názorem na odsun leckdo souzní
„Vyhnali jsme ze země více než dva miliony lidí, kteří tu měli po generace svůj domov. Kolektivní vinou jsme zatížili i batolata a antifašisty. Připravili jsme se o pracovní a intelektuální potenciál, který nebylo kde nahradit“.
Dne 29. října 1946 odjel poslední transport sudetských Němců z karlovarského nádraží. Uzavřela se tak bohatá osmisetletá kapitola česko-německého soužití v českých zemích. „Zničili jsme si tak kvetoucí pohraničí, které se z toho dodnes nevzpamatovalo. Ale dodnes si odmítáme naplno přiznat, že to byla zločinná, sebedestrukční pitomost,“ doplnil Kalousek, jehož příspěvek měl velký ohlas.
Jeden z diskutujících promluvil o tom, jak jeho otec vzpomínal na to, jak jeho tátu odvedli Němci a vrátili jen krvavou košili a že to bylo v únoru 1945. A že se nemůže Čechům divit. Bývalý politik mu odpověděl velmi šalamounsky a ve finále měl pravdu.
„Páchaly se strašné zločiny a nelze na ně zapomenout. Fakt za to ale mohla ta vyháněná (a někdy i zavražděná) batolata? Podobné osudy, jako byl osud tvého předka, zařídili čeští komunisté tisícům lidí jen o pár let později. Vyhnali jsme je proto ze země?“ ptal se dotyčného.
Leckteří mu dali za pravdu a poukázali na to, že Češi se k Čechům po roce 1945 chovali hůř než nacisté v době války.
A další dodali, že jsme za to pak 40 let pykali. Pohraničí se z odsunu nevzpamatovalo dodnes, o čemž svědčí statistiky nezaměstnanosti, rozvodovosti, kriminality či popularity extremistů.
Na Kalouskova slova reagovali i potomci odsunutých Němců, kteří mu za ně děkovali. „Rodná vesnice táty na Šumavě až na jeden dům totálně zničena, dokonce i byl hřbitov zdevastován. V archivu v Třeboni jsme zjistili, že naše rodina ve stejné vesnici žila minimálně od roku 1648,“ poznamenal jeden z nich.
„Děkuji za tato slova, která upozorňují na nespravedlnost způsobenou ještě větší nespravedlností. Kéž nic takového už nikdy nezatíží naše vztahy a společné životy,“ doplnil další.
Každý Váš příspěvek nejen pomáhá financovat naši práci, ale také podporuje šíření těchto informací, aby se dostaly k co nejvíce lidem. Společně tak můžeme zajistit odpovědnost a spravedlnost, aby pravda nezůstala skrytá. Děkujeme za Vaši podporu!
