Praha 1. srpen 2025: Státní svátek Švýcarska

Aktualizováno 7.8.2025: Poděkování velvyslaneckého týmu: „S velkou radostí vzpomínáme na oslavu Švýcarského národního svátku. Tento večer pro nás byl opravdu výjimečný a dlouho nám zůstane v paměti. Srdečně děkujeme, že jste s námi strávili tento večer a přispěli k této krásné atmosféře! Jak jsme slíbili, zasíláme Vám fotografie – najdete je pod tímto odkazem. Kromě toho jsme na našem instagramovém kanálu zveřejnili video s nezapomenutelnými momenty. Přejeme Vám vše dobré a doufáme, že se brzy uvidíme!“

Jako každým rokem pozval velvyslanec Švýcarska v ČR krajany do své residence na oslavu státního svátku. Počasí trochu zlobilo (porouchala se záznamová aparatura), takže jsme neslyšeli tradiční pozdrav krajanům presidentky Švýcarska paní Karin Keller-Sutterové. Atmosféra byla výborná. Skvěle – i k aktuálnímu stavu světa - promluvil velvyslanec pan Urs Bucher – ve francouzštině, němčině, italštině a angličtině, samozřejmě „spatra“. Pořídil jsem VIDEO. 

 

Je smutné, že nemalá část české politické scény i společnosti, nepřeje držitelům českého pasu volit korespondenčně, pokud nežijí trvale v ČR (ve vyspělých zemích je to samozřejmostí). Krajané žijící v zahraničí mají mnohdy větší přehled o situaci v ČR, než nemalá část jejího obyvatelstva. Nejsou tak snadno ovlivnitelní a manipulovatelní. Pro Švýcarsko jsou krajané tzv. „pátým“ kantonem, mající své zástupce i Parlamentu.  

 

Byla nabízena i kniha švýcarského historika Denise Dumoulina: Mezi českým lvem a helvétským křížem – výběr z kulturních setkání v dějinách českých a švýcarských zemí – viz obě přílohy. V dobách hospodářských krizí ve Švýcarsku nemálo švýcarských občanů žilo i na našem území s jejichž potomky se můžeme setkat i dnes. Jednoho jejich potomka jsem poznal v době mého dvacetiletého exilu ve Švýcarsku. To může zřejmě poděkovat Přemyslu Otakarovi. Pomohl jeho vzniku tím, že na sebe upoutal Habsburky, ti opomněli hlídat rebelující Švýcary, kteří situace využili k založení země.

 

Mnozí by si přáli zavedení přímé demokracie v ČR jako ve Švýcarsku. Jistě dobrá myšlenka, ale byl by to teprve začátek dlouhé cesty, než by se český občan a volič začal chovat jako ten švýcarský.

Mj. Švýcarsko má na počet obyvatelstva 9x méně úředníků než ČR! Poslanci mají svá občanská povolání. Je jim hrazeno jen cestovné a diety. Zasedají 3x do roka, případně mimořádně. Při zasedání vlády je zakázáno tykání a používání mobilů. Politici v médiích nevystupují tak často, jako ti čeští. Musí pracovat – jen „žvanění“ by občany nezajímalo. Volí podle toho, jak jsou spokojeni se stavem země.

Švýcarsko nemá žádného generála – je jmenován pouze v ohrožení země. Do 24 hod. je schopno mobilizovat 640 000 vojáků, každý se samopalem a ostrými náboji, které má doma.

 

Staleté tradice, často v krvavých boji bráněné, nenahradí žádný zákon, ale jen kvalitní výchova, vzdělání a osobní příklad. 

JŠ