Zrušme výsluhy těm, kdo dál žijí za peníze od státu

 

Že jsou v armádě generálové, asi překvapí málokoho. Že jsou generálové u policie a tajných služeb, by člověk asi také očekával. Místa, kde by čtenář generálské výložky asi nehledal, jsou hasičské zbrojnice, celnice a věznice.

 

V ČR došlo od roku 1998 do konce října roku 2025 k povýšení do generálských hodností v 447 případech. Pouze asi v polovině případů došlo k povýšení do první generálské hodnosti. Z toho 331 jmenování připadlo na vojáky, 45 na policisty, 17 na příslušníky tajných služeb, 27 na hasiče, 7 na celníky a 20 na bachaře. Šlo však o jmenování do všech čtyř generálských hodností, a to brigádní generál, generálmajor, generálporučík, armádní generál. Počet jmenování tak neodpovídá počtu osob, které mají generálskou hodnost. Například u vojáků bylo od roku 1998 do května 2025 do prvních generálských hodností nově jmenováno 155 vojáků.

 

Na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) bylo v květnu 2024 na Hradě jmenováno ještě dalších pět nových generálů, vojáků z povolání. Michal Baran, ředitel sekce vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany. Velitel kybernetických sil Radek Haratek. Martin Janatka, náčelník štábu Velitelství pro operace. Jiří Líbal, velitel 4. brigády rychlého nasazení, a Jiří Růžek, bývalý ředitel Vojenského obranného zpravodajství. Na 28. října 2024 si generálské epolety nově připnuli dva vojáci, a to Přemysl Horáček, první zástupce ředitele Vojenského zpravodajství, a Miroslav Havelka, zástupce ředitele sekce plánování schopností Ministerstva obrany. Počet vojáků jmenovaných od roku 1998 do první generálské hodnosti se tak zvýšil ze 146 na 153 vojáků. Takový počet generálů na třicet tisíc vojáků v civilizovaných zemích naprosto není normální.  

Švýcarská armáda má kolem sto padesáti tisíc vojáků, tedy zhruba pětkrát víc než ta česká. Na rozdíl od ní ale nemá ani jednoho generála. Toho může mít pouze v době války a musí ho volit parlament – a jen na dobu trvání konfliktu. Pokud nějaký vyšší důstojník, třeba jeden ze čtyř plukovníků, jede na zahraniční služební cestu, je mu na dobu trvání výjezdu propůjčena generálská hodnost, aby jednání probíhalo na stejné hodnostní úrovni. (P.S. při mobilizaci má do 24 hod. 640 000 vojáků s ostře nabytými samopaly. JŠ) 

V ČR došlo do konce roku 2025 k povýšení do generálských hodností v 447 případech. Pouze asi v polovině případů došlo k povýšení do první generálské hodnosti. Předpokládejme, že polovina generálů je stále ještě ve služebním poměru a že náklady na každou jejich výplatu činí včetně všech příspěvků a odvodů 400 tisíc měsíčně. Generálové nás tak na platech stojí miliardu ročně.

 

Jen ztuha si lze představit křiklavější příklad politické trafiky, než je právě působení bývalého policejního prezidenta a generála na postu velvyslance na Slovensku a souběh policejní výsluhy.

Tomáš Tuhý nastoupil k policii v roce 1991 a dotáhl to až na policejního prezidenta v hodnosti generálporučík. V listopadu 2018 vyměnil policejní kariéru za velmi lukrativní trafiku v diplomacii. Člověk s naprosto nulovou znalostí diplomacie a prapodivným vzděláním byl jmenován na jeden z nejdůležitějších postů Ministerstva zahraničí. Stal se velvyslancem na Slovensku. (P.S. Dnes je senátor).

 

Od 1. 7. 2019 je členem správní rady Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra generál poručík ve výslužbě PhDr. Petr Dohnal. Dohnal si v pojišťovně za tři a půl roku, tedy do konce roku 2022, přišel celkem na jeden milion korun. To za přibližně celkem 20 pracovních dnů jistě není špatné. Dohnal je také od roku 2022 náměstkem ministra spravedlnosti Petra Blažka alias Dona Pabla. Na počátku roku 2023 se stal, po změně názvu pozice, vrchním ředitelem sekce vězeňství a resortní kontroly. Před tím, od roku 2015 do 2021, byl generálním ředitelem Vězeňské služby České republiky (VS ČR).

 

Dne 8. května 2017 tehdejší prezident Miloš Zeman jmenoval Dohnala generálmajorem a dne 27. října 2020 generálporučíkem. Ke dni 30. září 2021 skončil Dohnal na vlastní žádost ve funkci generálního ředitele VS ČR a odešel do civilu. Podle Kverulantova neověřeného názoru je to právě Dohnal, komu byla v roce 2022 vyplácena vůbec nejvyšší měsíční výsluha ve výši 100 100 korun, kterou bere mimo odměny ZP MV ČR a mimo plat náměstka ministra spravedlnosti.

Nejspíš velmi podobně je na tom, co se týče výsluh, další člen správní rady ZP MV ČR generálmajor Mgr. Jan Švejdar. Ten totiž stihl sloužit ještě totalitnímu režimu a do civilu odešel až počátkem roku 2022. Švejdar si v ZP MV ČR „vydělal“ od 1. července 2019 do konce roku 2022 téměř 700 tisíc korun.

Plukovník ve výslužbě Roman Prymula byl statutárním zástupcem ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra od února 2018 do půlky října 2020, ale stihl být i členem dozorčí rady Vojenské zdravotní pojišťovny v letech 2018, 2019 a 2020. Prymula navíc dokázal být členem další dozorčí rady, a to Všeobecné zdravotní pojišťovny, prošpikované rozežranými politiky a vysokými státními úředníky. Vedle toho ještě Prymula dokázal zajišťovat České republice respektovanou pozici „best in covid“ jako ministr zdravotnictví.

Dalším komunistickým lampasákem, který se v novém režimu velmi dobře uchytil, je brigádní generál ve výslužbě Andor Šándor. Ten v letech 1980 až 1984 zastával velitelské a štábní funkce motostřelecké divize v Karlových Varech. Od roku 1983 byl členem KSČ. V letech 1984 až 1986 absolvoval zpravodajský kurz Generálního štábu Československé lidové armády. Od roku 1986 pak na generálním štábu působil. Poté byl z tohoto místa stažen a připravoval se na vysazení do zahraničí, k čemuž před listopadem 1989 již nedošlo. Jeho kariéra však pokračovala i za nového režimu a v letech 2001 až 2002 byl v hodnosti brigádního generála náčelníkem rozvědky. Do civilu odešel 1. srpna 2002.

Andor Šándor v září 2014 uzavřel s Dopravním podnikem Prahy (DPP) smlouvu na „poradenské služby a odborné konzultace v oblasti bezpečnostní politiky a realizace bezpečnostních opatření“. Smluvní odměna činila 2500 korun za hodinu práce bez DPH. To je luxusní hodinová sazba i dnes, natož v roce 2014. Co přesně a zda vůbec něco Šándor pro městský dopravní podnik dělal, se Kverulantovi nepodařilo zjistit. Jisté je, že DPP objednával každý měsíc od „experta“ Šándora 50 hodin práce. Šándor si tak k výsluhovému příspěvku mohl každý měsíc přičíst ještě 125 tisíc korun. Od září 2014 do roku 2017 tak Andor Šándor dostal vyplaceno od DPP více než 4 miliony korun.

Profesionální kariéru vojáka z povolání začal Jiří Šedivý za normalizace v roce 1971 po absolvování Vojenského gymnázia Jana Žižky z Trocnova v Moravské Třebové. V letech 1971 až 1975 vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. V roce 1985 byl jmenován do funkce velitele 17. tankového pluku v Týně nad Vltavou. Šedivý byl do roku 1989 členem KSČ.

 

Šedivý se neztratil ani po revoluci. V září 1997 byl ustanoven do funkce velitele pozemního vojska. V květnu 1998 byl jmenován náčelníkem Generálního štábu. V prosinci roku 2002 odešel do civilu v hodnosti armádního generála.

 

Jiří Šedivý si po svém odchodu do civilu v srpnu 2003 založil lobbistickou firmu. Jmenuje se Generals s.r.o., tedy česky generálové. Generál Šedivý je jediným společníkem a jediným jednatelem této společnosti.

Šedivý „radil“ firmám, jak uspět při armádních zakázkách. Pracoval pro americkou zbrojovku General Dynamics, která dodala vojákům obrněné transportéry Pandur. Šedivý také prolobboval nákup dražších a horších amerických vrtulníků Bell UH-1Y Venom za 17,3 miliardy korun a Kverulant za to na něj podal v červenci 2023 trestní oznámení.

Z výše uvedeného je zřejmé, že vysloužilí generálové mají přístup do nejvyšších pater armádní hierarchie a kuloárů ministrů obrany. Přitom je stát štědře platí ve formě měsíčního výsluhového příspěvku. Ten se u bývalého armádního generála Šedivého, po třiceti odsloužených letech, v roce 2023 pohybuje kolem 80 000 korun čistého a je pravidelně valorizován.

Tím se česká demokracie zásadně liší od demokracie americké, kde je jasné, kdo je kdo, kdo je placen z čích peněz a kdo zastupuje čí zájmy. „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“ ale většinou neplatí pro české generály v záloze. Na rozdíl od USA se lobbisté nikde nemusí registrovat a průchod otáčivými dveřmi ze světa plánování vojenské poptávky do světa jejího uspokojování není nijak krátkodobě ani dlouhodobě limitován.

 

V našem výčtu dobře zabezpečených bývalých komunistických lampasáků samozřejmě nemůžeme opomenout ani současného prezidenta Petra Pavla. Připomeňme si, že ten byl během listopadových dní roku 1989 profesionálním vojákem, členem KSČ, studentem zpravodajského kurzu, po jehož absolvování se měl stát komunistickým rozvědčíkem na Západě s krycím jménem Pávek.

,,Já, občan Československé socialistické republiky, vědom si své čestné vlastenecké povinnosti, přísahám před bojovou zástavou věrnost pracujícímu lidu vedenému Komunistickou stranou Československa.

Slibuji, že budu vojákem statečným a ukázněným, že budu důsledně a iniciativně plnit ustanovení vojenských řádů, rozkazy velitelů a zachovávat vojenské tajemství. Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně, svěřené mi pracujícím lidem, a připravovat se pro boj, abych mohl na rozkaz prezidenta a vlády Československé socialistické republiky co nejlépe bránit svou rodnou vlast a její socialistický řád proti každému nepříteli.

Pro obranu socialismu jsem vždy připraven stát pevně v řadách ozbrojených sil Československé socialistické republiky po boku Sovětské armády i armád ostatních socialistických zemí v boji proti jeho nepřátelům a nasadit i svůj život k dosažení vítězství.

Tak přísahám!”

 

***

A to ještě nejsme ve válce. Než by se tolik generálů dohodlo, kdo a čemu má velet, bylo by po ní. Většinou jsou to kariéristé, klasičtí aparátčíci, pohrobci totality. Jinak to neumí, je to jejich přirozenost. Při prvním výstřelu by se vzdali, či utekli, nebo v rámci tradiční české kolaborace, přešli k nepříteli. Při vší úctě k těm několika málo statečným vojákům a jejich velitelům v AČR.

Připomínám, že šéf StB gen. Aloiz Lorenc, byl nejdéle sloužícím šéfem tajných služeb tzv. Východního bloku – do jara 1990. V pořadu ČRo, vysílaném dne 17.11.2022 - Generál Lorenc, který v listopadu 89 vydal StB rozkaz neuasahovat- na jeho konci zaznělo, že „… část tajných dokumentů předal na Velvyslanectví Ruska v Praze…“. 

 

Při vědomí, jak skvěle umí Rusové pracovat dlouhodobě s informacemi o lidech, s potenciálním vstupem do politiky, by to nepřekvapovalo. Někdy je i přímo dosazují a kompromitujícími materiály udržují jejich kontrolu a „poslušnost“. To vůbec nelze vyloučit i u pozdějšího prezidenta Václava Klause a dnešního gen. Petra Pavla. Pokud kdy archivy KGB promluví, těžko se toho dožijeme. 

 

Pořad už není v archivu dostupný s poznámkou: „Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva“. Jedná se o závažný pořad, kde by autorská práva neměla být žádným problémem. Umožnila by se tak trvalá přístupnost veřejnosti, tím spíše, že už autor nežije. Vzhledem k dnešní bezpečnostní situaci ve světě by to byla skutečná veřejnoprávní služba ČRo.

 

Autorem dokumentu z roku 2004, byl pozdější gen. ředitel Petr Duhan. Od roku 2000 spolupracoval se stanicí ČRo 6 – Rádio Svobodná Evropa. Roku 2007 se stal ředitelem ČRo 6. Od roku 2009 byl programovým ředitelem Českého rozhlasu. Gen. ředitelem ČRo se stal v únoru roku 2010. Znali jsme se osobně. Současný gen. ředitel ČRo René Zavoral mi napsal, že možná bude natočen nový pořad? Pokud bude, bude stát určitě více než autorská práva s rizikem, že už se nedozvíme všechny závažné informace jako v dokumentu Petra Dohana.

P.S.

Předseda Senátu ČR Miloš Vystrčil se nechal dopravit na Para-olympijské ZOH 2026 do Itálie dopravním letadlem AČR CASA. Byl ujištěn, že toto letadlo není určeno pro repatriační lety. Itálie není daleko, mohl jet vlakem, nebo služebním autem předsedy Senátu?!

 

V roce 2021 armáda uvedla, že cesta letounem CASA do Brna vyšla na přibližně 55 tisíc korun. AČR  často vykazuje pouze přímé náklady na palivo, celkové náklady na provoz (tzv. "total cost of ownership") včetně amortizace a servisu bývají výrazně vyšší. Porovnání: Pro představu, hodina letu stíhačky JAS-39 Gripen stojí cca 117 tisíc Kč. Transportní CASA je levnější, ale stále jde o nákladný vojenský provoz. Doba Letu Praha – Milano je 90 min., navíc jsou náklady od roku 2021 výrazně vyšší! Předseda Senátu ČR se chová jako klasický papaláš.

 

Mimochodem polská státní TV přerušila přímý přenos ze slavnostního zahájení her, kdy pochodovali ruští a běloruští účastníci se svými státními vlajkami. Veřejnoprávní ČT odmítla z obav o porušení autorských práv a následných sankcí?! Jiná země, jiný mrav.     

JŠ