Na posledním soudním jednání působil Muzikář zcela nedementně. Raketový nástup „demence“ nepřekvapuje. Kvůli demenci nebyl souzen ani Lubomír Štrougal, ale ta mu nebránila hrát s kamarády na jeho chalupě mariáš do jeho posledních dnů.
Téměř tisíc „specialistů“, včetně téměř tří stovek absolventů vysoké školy KGB v Moskvě, tak uniklo prověrkám. Až v roce 2004 se podařilo objevit přes dvě stě ukrytých pytlů dokumentace vojenské kontrarozvědky, údajně „zničených“ koncem roku 1989…
Jan’s faith proved right. Truth rose—slowly, stubbornly—until it broke the surface. His name, once buried under accusations, stands again for initiative, fairness, courage under pressure. He never came home. But in memory—and in the record—he has.
„Věrnost mému lidu pro mě znamená víc než můj majetek nebo můj život.“ Jan A. Baťa nemluvil nahlas, protože nemohl riskovat životy těch, kdo sami mluvit nemohli. Toto mlčení, tehdy nepochopené, si dnes žádá uznání.
Ministr zahraničí ČR Jan Lipavský, by se měl věnovat i prokázaným podvodům a zločinům svých podřízených, nejen zločinům Putinovského Ruska! Mimochodem Pavel Blažek „umetl“ Janu Lipavskému „cestu na Hrad“.