Vážně jste si myslel, že ty zákony píšeme proto, aby se dodržovaly? Chceme, aby se porušovaly, pokud vám to ještě nedošlo, tak tady proti sobě nemáte partu nějakých skautíků. Doba vznešených idejí dávno minula. Nám jde o moc a myslíme to vážně.
Společenská tyranie je často daleko nebezpečnější než politická. A i když neukládá tak přísné tresty, nelze před ní uniknout, proniká hlouběji do všech sfér života a zotročuje duši. Ochrana před vládní mocí nestačí ...
Právo, slečno Tagartová?“ podivil se soudce Narragansett. „Jaké právo? Já s ním neskončil – ono přestalo existovat. Stále se však věnuji své profesi, stále sloužím spravedlnosti… Kdepak, spravedlnost existovat nepřestala. Jak by mohla?
„Vzpouzející se masa ztratila všechnu schopnost religiozity a poznání. Není schopna mít v sobě víc než politiku, a to politiku nemírnou, ztřeštěnou, pominutou.“ José Ortega y Gasset „Vzpoura davů 1930“
Na posledním soudním jednání působil Muzikář zcela nedementně. Raketový nástup „demence“ nepřekvapuje. Kvůli demenci nebyl souzen ani Lubomír Štrougal, ale ta mu nebránila hrát s kamarády na jeho chalupě mariáš do jeho posledních dnů.