Ministr zahraničí ČR Karel Beran? Kostlivců má ve skříni skoro jako Filip Turek

 

Jedenáct otázek zcela ignoroval. Přesněji sdělil, že „nad rámec výše uvedeného MZV nebude věc dále komentovat“. Karel Beran jako poslanec neodpověděl vůbec. Takže daňovými poplatníky placení státní úředníci a ze stejných peněz placený poslanec odmítají odpovědět voličům na otázky, které by je zcela jistě zajímat mohly. Co tedy víme?

 

Na ministerstvo zahraničí přišel šestadvacetiletý Karel Beran už v roce 1992 a podle krátké odpovědi tiskového odboru pracoval další čtyři roky na provozním Odboru správy a bezpečnosti budov. Jeho pracovní zařazení není možné zjistit, ale podle pamětníků začínal jako řidič nebo skladník.

 

Po čtyřech letech přešel na Správu služeb a postupně se stal referentem, zástupcem ředitele a později, až do roku 2004, i jeho ředitelem. A právě v tomto období, přesněji v letech 2000 až 2002, zeje první velká černá díra v profesním životopisu možného kandidáta na příštího ministra zahraničních věcí České republiky.

 

 

Měl dvě části. První je známá jako „kauza Český dům v Moskvě“ a je spojená se jménem jedné z nejtemnějších postav polistopadového politického podsvětí Karla Srby. Ten byl po dlouhá léta i nejúspěšnějším „zařizovačem“ Miroslava Šloufa, důvěrníka a řídícího mozku Miloše Zemana. Srba se Šloufovou pomocí používal pro svoje „operace“, rozuměj kšefty, krytí vojenské rozvědky. Na ministerstvo zahraničí Srbu na Šloufovu přímluvu přivedl v roce 1998 ministr Jan Kavan. Ten z něho udělal generálního tajemníka MZV, tedy nejvyššího úředníka na ministerstvu. Karel Beran se stal jako ředitel Správy služeb Srbovým přímým podřízeným.

 

Srba umístil mezi zaměstnance MZV nejméně dva lidi z Vojenské kontrarozvědky, ve které tehdy stále ještě pracovaly téměř dvě stovky neprověřených kádrových důstojníků z předlistopadových dob. Jeho řídící důstojník Miroslav Andr se jen o něco později stal dokonce velvyslancem v Kazachstánu. Když se informace o podvodech a korupci, spojených s aférou Českého domu v Moskvě, dostaly na veřejnost, vzal Karel Srba vinu na sebe. 27. března 2001 rezignoval a odešel z ministerstva. Policie začala vyšetřovat, obvinila postupně celkem dvanáct lidí – a nestalo se vůbec nic. Všechna obvinění byla po čase stažena. Povolní vyšetřovatelé byli povýšeni, někteří dokonce přešli do služeb ministerstva zahraničí, a byl zase klid. 

 

Byl sice deklarován jako stavební materiál, posílaný českým ministerstvem zahraničních věcí pro rekonstrukci ambasády v jedné z afrických zemí, ale obsahoval desítky samopalů a lehkých kulometů. A tak se přišlo na propracovaný pašerácký systém, kterým pod diplomatickým krytím proudily kontejnery se zbraněmi, obrazy, starožitnostmi či kožichy i po odchodu Karla Srby z ministerstva. Komu plynuly zisky a co se vozilo zpátky, se veřejnost nikdy nedozvěděla.

 

Kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu „Hospodaření Ministerstva zahraničních věcí 05/09“ z roku 2005 odhalila protiprávní manipulace a zneužití státních prostředků za stovky milionů korun.

 

 

Podle pamětníků nechal po svém příjezdu do Madridu hned do několika místností na ambasádě nainstalovat velkoplošné televizní obrazovky, aby mohl kdekoliv sledovat zápasy španělské fotbalové ligy. Po návratu se stal v roce 2014 ředitelem Diplomatického servisu MZV, který mimo jiné poskytuje služby zahraničním zastupitelským úřadům v Praze, a o dva roky později byl jmenován velvyslancem v Argentině. V té době měl podle dvou nezávislých zdrojů výraznou podporu poradce prezidenta Miloše Zemana Martina Nejedlého.

 

Doba jeho působení v Argentině od roku 2016 je druhou černou dírou v oficiálním životopise pana Berana. Podle informací, získaných HlídacíPes.org od více zdrojů z ministerstva zahraničních věcí pod zárukou anonymity, velvyslanec Beran nechal propustit z pracovního poměru na velvyslanectví dvě místní pracovnice. Obě podaly proti České republice žalobu pro poškození pověsti a protiprávnost výpovědi. Argentinský soud jim dal v plném rozsahu za pravdu a ministerstvo zahraničí jim muselo jako náhradu utrpěné škody vyplatit nejméně šest milionů a čtyři sta tisíc korun. Konečná škoda, placená z peněz daňových poplatníků, prý byla více než osm milionů. Jde údajně o nejvyšší náhradu škody jednotlivým osobám v dějinách české diplomacie. Po návratu z Argentiny byl velvyslanec Karel Beran umístěn jako záloha do Odboru amerických států MZV. Dnes se jeho jméno objevuje mezi pretendenty na místo ministra zahraničních věcí v příští vládě České republiky. 

 

Zdálo by se logické, že Motoristé budou muset na místo ministra zahraničí hledat ještě někoho dalšího. Asi stejně logické by bývalo bylo potrestat korupci na ministerstvu zahraničních věcí a veřejně vyšetřit a odsoudit mafiánské operace vojenské kontrarozvědky. Jenže v rozporu s logikou se nikdy nic nevyšetřilo, a poslední z nich zastavila slavná amnestie odcházejícího prezidenta Klause… 

***

 

Ministerstvo zahraničí v průběhu posledního roku vydalo více než pět milionů korun na odškodnění za to, že dva zaměstnanci velvyslanectví v Buenos Aires přišli o místo. Jejich propuštění bylo nezákonné. Velvyslanectví v té době řídil dnešní poslanec a zahraniční expert hnutí Motoristé sobě Karel Beran.

 

V době povolebního jednání o sestavení nové vlády na půdorysu ANO, SPD a Motoristé sobě bylo jméno Karla Berana jediným, které vedle Filipa Turka oficiálně zaznělo coby možného kandidáta na ministra zahraničí. Variantu „Beran do Černínského paláce“ připustil v polovině října i dnes čerstvý první vicepremiér vlády Karel Havlíček (ANO). Dávalo to smysl. Beran sloužil na ministerstvu zahraničí od roku 1992 a vedle práce v ústředí má za sebou tři zahraniční mise. Tou poslední bylo angažmá velvyslance v Argentině, kde vedl od září 2016 do září 2020 ambasádu v Buenos Aires. A právě v tomto období se odehrála epizoda, která Česko stála více než pět milionů korun.

 

„V případě osoby první se jednalo o soudní spor v Argentině podle argentinských zákonů, v případě druhé osoby byla uzavřena mimosoudní dohoda o odškodnění,“ potvrdila redakci mluvčí Černínského paláce Mariana Wernerová.

 

První propuštěný se před argentinskou justicí domohl kompenzace 30. září 2024, kdy v jeho prospěch padl pravomocný rozsudek. Po tomto výsledku se s druhým vyhozeným zaměstnancem velvyslanectví v Buenos Aires dohodlo na odškodném mimosoudně. „Částku uhradilo Velvyslanectví ČR v Buenos Aires na soudní účet argentinského soudu dne 23. prosince 2024. Osoba druhá byla zastupitelským úřadem v Buenos Aires odškodněna mimosoudně 26. února 2025. Celkem šlo o částku 5 380 604,35 korun,“ doplnila mluvčí. Jeden dostal 4,154 milionu korun a druhý zbytek. Detaily k důvodům propuštění nelze zjistit. Ale jak podotkla Wernerová, v hlášení změn o pracovních poměrech stojí, že došlo „k hrubému porušení pracovní kázně“. Tehdejší velvyslanec, dnešní poslanec a místopředseda výboru pro obranu Karel Beran na dotazy redakce přes opakované pokusy ho zastihnout nereagoval.

 

Na otázku, kdo stojí za vyhazovem obou pracovníků, což kasu ambasády v Argentině přišlo na miliony korun, odpověděla mluvčí následovně: „Vždy platí, že za chod zastupitelského úřadu ČR odpovídá jeho vedoucí, a to včetně pracovněprávních záležitostí souvisejících s pracovními poměry místních sil.“ Jak stojí výše, poslanec Beran na dotazy redakce nereagoval. K dispozici je měl na mailu od pondělí, byl na ně upozorněn i v SMS zprávě. Telefon nebral. Jedinou jeho odpovědí bylo, že poslal kontakt na mluvčí Motoristů sobě Barborou Šťastnou. Ale ani ta nezvedala telefon a na dotazy do vydání textu neodpověděla. 

 

 

Vznikly mu tím výdaje způsobené chybným rozhodnutím. Redakce se proto ptala, zda ministerstvo uhrazenou částku bude vymáhat, případně zda ji bude nárokovat přímo na tehdejším velvyslanci Beranovi. „Agenda vymáhání škody patří výhradně do gesce škodní komise MZV. Ta může návrh dalšího postupu a příslušná opatření předložit až ve chvíli, kdy obdrží úplnou dokumentaci k příslušné kauze. To se týká i tohoto případu,“ podotkla mluvčí.

***

Něco je hodně špatně, když se takový člověk může stát v naší zemi poslancem, jako „odměnou“ za krytí rozkrádání státního majetku. Slušnými poslanci (pokud ještě vůbec nějací v Parlamentu jsou), by měl být veřejně vyzván k odstoupení z funkce poslance a uhradit všechny škody, které způsobil státu a daňovým poplatníkům.

 

Připomínám kauzu dr. Jany Chaloupkové, která byla vyhozena z MZV ČR stylem 50tých let (30 let v diplomacii, 12 jazyků). Odhalila podvody s vízy do Schengenu velvyslance ČR Viktorem Lorencem v Maroku (za jedno vízum si účtoval 4 000 EUR, dnes si užívá důchodu). Roky bojuje dr. Chaloupková před českými soudy bez zájmu veřejnoprávních médií! Jeden bývalý diplomat je tak za podvody odměněn poslaneckým mandátem a druhý, za čestné jednání, likvidován zdravotně i materiálně. 

 

O všem věděli a nekonali: ministr zahraničí Jan Lipavský, velvyslanec ČR v USA Miroslav Stašek, bývalý ministr zahraničí a odstupující zástupce ČR v OSN Jakub Kulhánek, duševně nemocný velvyslanec ČR ve SRN ing. Jiří Čistecký i nově zvolený soudce Ústavního soudu ČR Petr Smolka, kteří tyto podvody a zločiny vědomě, po dlouhé roky, kryli! 

 

Bylo jich samozřejmě více. Provinil se i ten, kdo nebyl odpovědný, věděl a nekonal pod ochranou zákona o whistleblowingu, byť dr. Janu Chaloupkovou neochránil… Statečně pokračuje v boji s mafií na MZV ČR, stále osamocena? Kdy se připojí další stateční diplomaté, novináři a veřejnoprávní média? Kdo má čisté svědomí a není zbabělec - NEMLČÍ!

 

JŠ 

***

MZV ČR je "korupční žumpa". Nejvyšší čas situaci řešit. Veřejnoprávní média stále mlčí o Maroko-Gate, skandálu prezidenta Pavla na Bratislavském hradu (1.10.2025), či o duševně chorém velvyslanci ČR ve SRN Jiřím Čisteckým.