Následující texty mohou vyvolat nevolnost, nechutenství, morální paniku, a rozhodně, měli-li jste kdy jaké, ztratíte poslední iluse o Policii České republiky jako o tom, kdo v této zemi prosazuje právo a pomáhá obětem těch, kteří je porušují.
„Nikdy jsem se nechtěla bratříčkovat s politiky. Všem jsem radila, ať to nedělají. Takové přátelství hodně stojí. Přátelství těch, kteří stáhli ocas, nelituji. Svědomí je cennější než sláva. Politik a žádná moc nemá právo popírat odlišný názor."
Ve skutečnosti však nikdy žádné české státní právo neexistovalo a na počátku vlády císařovny Marie Terezie vstoupil český národ v Čechách, a ještě více v Moravě, do fáze úpadku. Češtinou se mluvilo pouze v zemědělských oblastech...
Jednou se ptal zeptal ministra zdravotnictví Válka, zda upřednostňuje ministerstvo lékařů, nebo charakter a morálku. Ministr Neodpověděl. Dr. Měšťák hájí objektivní právo celý život. Celkem už daroval dobročinným organizacím 5 milionů korun!
Má snad veřejnost pouze právo radní slyšet, ale vidět je pouze v jednacím sále? Ujišťuji veřejnost, že je na co se dívat. Je to mnohem zajímavější sledovat, jak se někteří radní chovají, když nemluví, pokud vůbec promluví a i to jak mluví a myslí.