Naše normálními lidmi nechtěné rozloučení začalo vznikem Československa a jeho politikou rozdělování etnik, která má dopad až do dnešních dnů. Na titulní fotografii jsou jména obětí ze 4. března 1918. Tím vše začalo…
Rusko zažilo mohutný hospodářský rozkvět za cara Mikuláše II. Zvláště za premiérů Sergeje Juljeviče Witteho a později Pjotra Arkaďjeviče Stolypina. Bohužel ten první byl penzionován a druhý zavražděn v roce 1911.
Provinil se i ten, kdo nebyl odpovědný, věděl a nekonal pod ochranou zákona o whistleblowingu. Dr. Janu Chaloupkovou neochránil. Pokračuje v boji s mafií na MZV ČR sama. Kdy se připojí další stateční diplomaté, novináři a veřejnoprávní média?
Naše země by dnes potřebovala tisíce rodin, jako byla rodu Mašínů! Dokážeme svými životy být hodni jejich odkazu a vykonané práce? Času moc nezbývá, ale nikdy není pozdě – kdo nebojuje je předem poražen. Jen ten, kdo bojuje, má naději na vítězství!
Kolik takových nadaných lidí bylo nuceno opustit Československo, potomků staletých pokolení a kterým bylo znemožněno realizovat svůj um ve své staleté domovině…