Vážně si myslíte, že zákony píšeme proto, aby se dodržovaly? Vždyť my chceme, aby se porušovaly, pokud vám to ještě nedošlo, tak tady proti sobě nemáte partu nějakých skautíků. Doba vznešených idejí dávno minula. Nám jde o moc a myslíme to vážně.
Maxim Ponomarenko je ukázkovým případem mravního kolapsu české společnosti a politických stran. Dokáže se společnost ještě takovým lidem a politickým stranám ubránit, nebo se stane jejich další bezbrannou obětí?
Závěrečná slova otce nevinného jsou obžalobou české justice, policie a výzvou všem slušným lidem nebýt ke svému okolí a potížím druhých lhostejní. Snadno se to může přihodit každému, kdo příliš ohrožuje moc v její bezbřehé, nekontrolovatelné moci.
Schválili zákon „mravní zákon“, jak říkali. Trestal každého, kdo ho dodržoval za to, že ho dodržoval. Čím svědomitěji se jím člověk řídil, tím více trpěl. Čím víc ho šidil, tím lépe si žil. Jeho poctivost byla nástrojem sloužící nepoctivosti druhých.
Je pro mne dalším oceněním mé práce, že z mé účasti na tomto soudu má trvající obavy i sama soudkyně JUDr. Jana Bochňáková a s ní propojené nemravné pozadí.