Utekl v nejtěžší chvíli pro národ a zbavil se zodpovědnosti, kterou mu jako prezidentovi republiky ukládala ústava. Nebyla to jeho poslední zrada na národu. Tři roky po triumfálním návratu abdikoval podruhé a přenechal zemi napospas rudé diktatuře.
Vyznamenaných přibývá, kvalita ubývá. Dříve je znala celá země. Dnes se stává ceremoniál nedůstojnou fraškou. Zlomek skutečných, oceněných osobností, tak pomáhá pozvedávat kvalitu ostatních, které by při lidovém hlasování neuspěly.
Země, která se sama zbavuje svých skutečných elit, nemůže uspět, jeli malá. Nemusí se jí už podařit jejich obnovení. Trvalá výzva každému ke konání a činům. Jen kritika, nadávání, divení se, ještě nikdy nikoho a nic neohrozily.
Jeden projekt lepší než druhý. Hlavní jsou prachy. Občan vytvoří hodnoty, zvolí nehodnotné, které hodnoty znehodnotí! Kolik peněz doputovalo na místa určená a neurčená, se už nedovíme. Takové rozkrádání zarazí buď vzpoura občanů, nebo válka.
Peníze plodí moc a moc plodí korupci, jak praví staré římské přísloví. V tomto ohledu je Michal Strnad nejen nejbohatším, ale také nejmocnějším a v souvislosti také nejnebezpečnějším mužem v České republice.