Kdo má zájem zlikvidovat ÚSTR?

„Zatím nezveřejněné dokumenty mohou obsahovat výbušné informace, i proto mají komunisté zájem ústav zlikvidovat,“řekl serveru PrahaIN.cz František Stárek, pracovník ÚSTRu a bývalý plukovník BIS.

V letech 1937 – 1938 Sovětský režim zavraždil 660 Čechů žijících na Ukrajině. Svědectví přináší unikátní sborník, který společně vytvořila skupina ukrajinských a českých historiků a archivářů. „Kniha vychází v době, kdy jsme v této zemi opět svědky teroru páchaného ruskými okupanty,“ řekl při příležitosti představení knihy náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický.

 

 

„Dokumenty z archívů přinášejí i jiná otřesná svědectví. Na prvních dokumentech, které zatčení lidé museli podepisovat, jsou ještě jejich čitelné podpisy. Postupně, jak probíhalo vyšetřování, tak se na protokolech jejich podpis měnil. Na těch posledních už jsou sotva čitelné. I to dokládá, jak otřesnými podmínkami museli vyšetřovaní projít,“ řekla pracovnice ÚSTR historička Anna Chlebina.

 

Publikace Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny přináší svědectví o justičních vraždách a násilí, které proti Čechům rozpoutal sovětský režim, má více než tisíc stran a přináší hned několik typů dokumentů.

 

Například hlášení o rozkrývání údajných „českých špionážních agentur“, statistická hlášení o průběhu masových akcí, a zejména dokumenty z vyšetřování jednotlivých osob. V knize jsou podrobné zprávy o zatčení jednotlivých osob, protokoly z jejich výslechů a nakonec zprávy o popravě.

 

 

Komunistům vadí, že ÚSTR rozkrývá historii jejich čtyřicetileté vlády. V archivech je velké množství dokumentů, které nebyly dosud prozkoumány a zveřejněny. Jsem přesvědčen o tom, že i dnes mohou obsahovat výbušné informace, i proto mají komunisté zájem ústav zlikvidovat. 

 

Než zákon o zřízení ÚSTR prosadila ODS, tak už tehdy proti němu sociální demokracie bojovala. Její poslanci hlasovali proti návrhu zákona ve Sněmovně a prohráli, hlasovali proti v Senátu a prohráli. Pak podali podnět k Ústavnímu soudu a ten jejich návrh zamítl, pak se snažili ÚSTR zničit zevnitř. Když měli v Senátu možnost jmenovat radu ústavu, udělali ji v takovém složení, aby ústav zlikvidovala. Pokud chcete zničit státní orgán, tak vyhlásíte jeho reorganizaci a stěhování, to každý státní orgán spolehlivě zlikviduje. Oni to udělali a výsledek je zničené bývalé sídlo ústavu na Žižkově a dluh 86 milionů korun. Proto mě nepřekvapuje, že socialisté v tomto trendu pokračují i v současnosti. 

 

 

Sociální demokraté samozřejmé také chtěli zkoumat v historii a prohledávat archivy. Ale nechtěli je zveřejnit. Chtěli mít od nich klíče. Především jim vadila digitalizace dokumentů, protože ústav všechno zveřejňuje na internetu. Tímto postupem se archivy STB staly majetkem všech občanů a jsou pro ně veřejně dostupné. To je demokratický přístup, ale sociální demokraté je chtěli mít v ruce pouze pro sebe.

 

Myslím, že ano. StB koncem roku 1989 skartovala velké množství materiálů, ale estébáci nikdy nedávali do psacího stroje pouze papír jako prvopis, ale rovnou pořizovali kopie. A ty kopie se ještě mohou objevit. My jsme například objevili materiály StB, které byly skartované na centrální úrovni. Když ale byly rozesílány na krajské správy StB, protože ty byly pod náčelníkem Krajské správy, tak tam to skartované nebylo. V archivu se tyto kopie mohou objevit a s nimi informace závažného charakteru.

 

 

Kamil Nedvědický při představování knihy upozornil, že celý svět je v současné době svědkem děsivých událostí, které se už dva roky odehrávají na území Ukrajiny.

 

„Jsme svědky neuvěřitelných zločinů. To znamená, že historie není něco, co bychom měli nechat uležet a bavit se o ní pouze tehdy, když je čas. Historii musíme znát, abychom se z ní mohli poučit. Abychom věci mohli takzvaně zasadit do kontextu. Jsem rád, že můžeme spolupracovat s našimi ukrajinskými kolegy a že můžeme zachraňovat dokumenty z ukrajinských archívů a historické dědictví této země. Že můžeme shromažďovat svědectví o tom, co se skutečně dělo na Ukrajině v dobách velkého teroru. Jde totiž o věc ryze aktuální. Válka proti Ukrajině totiž byla zahájena s argumenty ryze historickými. Hovořilo se o tom, že neexistuje žádná Ukrajina ani ukrajinský národ. Diktátor Putin hovořil o denacifikaci a podobných věcech. Je velmi dobré zkoumat dokumenty a zabývat se jimi. Zjišťovat, že ta argumentace, která byla před sto lety, sedmdesáti lety nebo padesáti lety je mnohdy úplně stejná. Že diktátoři a zločinci všeho druhu používají i nyní velmi  podobné argumenty v okamžiku, když se snaží ovládnout jiné země a udělat z nich svoje kolonie,“ Kamil Nedvědický. Celý článek>