Vaše hlášení o transparentnosti, svobodě tisku nebo korporátním a politickém vlivu pomáhá zajistit spravedlivý právní systém a rovnost pro všechny před zákonem.
Antičtí filosofové, především Aristotelés, viděli hrozbu v tom, že vláda lidu může přivést obec do neštěstí. Protože lid je nestálý a snadno ovlivnitelný. Lid a obec může vést do záhuby vůdce, moderním jazykem populista.
Za informace uvedené na této stránce nese plnou odpovědnost autor textu. European Justice Organization z.s. poskytuje pouze publikační účet pro nezávislé novináře a nenese odpovědnost za obsah ani za uvedené zdroje.
Existovala demokracie vůbec někdy? Třeba i v idealizovaných Athénách směla volit jen čtvrtina obyvatel. Citace z článku publicisty Michala Komárka (MFD Orientace 25.10.2025).
Má tedy smysl tomu athénskému experimentu říkat demokracie? Není to jen slovní hříčka – vláda lidu (z řečtiny démos a kratein)? A naopak: Pokud toto byla demokracie, není to, co následovalo v dalších civilizacích, jen líbivá snaha mocných přesvědčovat lid, že si vládne?
„A když se podíváme na to, jak diskuse o demokracii rezonuje dějinami, vidíme, že často chceme dosáhnout ideálního stavu, kdy všichni jsou zapojeni do rozhodování. Když se tato myšlenka občas převede do praxe a začne se uskutečňovat, ukáže se, že s sebou mlže přinést také nezamýšlené důsledky, které přímo ohrozí existenci dotyčné politické obce jako takové. Vláda lidu vyvolává mnohem větší problém, než to na začátku vypadá. Krásný případ je brexit: naplnění ideálu rozhodování občanů, které ale přineslo mnohem více problémů, než jich vyřešilo,“ pokračuje Kopeček
Podle Aristotelova zdůvodnění jsou někteří lidé přirozeně vládnoucí, zatímco jiní lidé jsou přirozeně ovládaní, otročtí. Jejich zájmy se tak doplňují. Otrok podle filosofa chce poslouchat a pán ho využívá jako jakýsi „oduševnělý nástroj“. Aristotelés to vysvětloval doslova: „Kdyby tkalcovský člunek sám tkal, nebyli by třeba otroci.“
„Není možno, aby vyvázl bez pohromy, kdo by se poctivě stavěl buď vám, nebo některému jinému množství a zabraňoval, aby se v obci nedělo mnoho věcí nespravedlivých a protizákonných, ale kdo vskutku bojuje za právo a chce, byť jen na krátký čas zůstati bez pohromy, nezbytně musí žít v soukromí, a ne být člověkem veřejně činným,“ říká Sókratés Platónovými ústy ve spisu Obrana Sókratova.
Sókratés váženým občanům zpravidla ukáže že sice pyšní tvrdí, že těm podstatným věcem rozumějí, ale ve skutečnosti o nich příliš nepřemýšlejí a jsou zmatení. Jak tím pádem může fungovat demokracie? Když se tito zmatení občané sejdou na shromáždění, které rozhoduje o osudu obce, mohou dojít ke smysluplným závěrům?
Podle Sókrata nikoli. A filosof má tak jen dvě možnosti: když ho ostatní akceptují, měl by se postavit do čela obce, protože ví, co je dobré a spravedlivé. Ve druhém případě by se měl veřejného života stranit a v ústranní si filosofovat, protože proti „množství nemá šanci.
„Antičtí filosofové, především Aristotelés, viděli hrozbu v tom, že vláda lidu může přivést obec do neštěstí. Protože lid je nestálý a snadno ovlivnitelný. Lid a obec může vést do záhuby vůdce, moderním jazykem populista,“ říká k tomu politolog Lubomír Kopeček.
Od konce 19. století mnoho omezení padalo. A zakrátko bylo hned hůř: demokratické státy se pustily do brutální války, po níž ovládl Německo Hitler. „Ve druhé polovině 30. let a na začátku 40. let to vypadalo, že demokracie je na vymření“, připomíná Kopeček. „Ale pokud jde o budoucnost, jsem mírný optimista. Demokracie nezmizí.“
Podle něj nezmizí liberární demokracie, tedy ta, která je založena na „soutěživých volbách“ a zároveň zavádí omezení proti tyranii většiny. Znamená to, že má pojistky typu ústavní soud, dvoukomorový parlament, rozdělení moci, soudnictví chránící práva občanů, občanskou společnost nebo nezávislá média.
„Je legitimní diskutovat o tom, jest-li je demokracie v krizi. Ale určitě nejsme na tom tak zle jako mezi válkami po velké hospodářské krizi ve 30. letech nebo ve 40. letech,“ shrnuje Kopeček. „A myslím, že je důležité připomenout i to, že ve srovnání středoevropských zemí je na tom Česko relativně dobře.Slovensko, Maďarsko a Polsko, jsou nepochybně státy s demokratickými volbami, nakolik jsou však nadále liberálními demokraciemi, je otázka. Myslím si, že u nás ani při pohledu na bizarnosti spojené s diskusí o nové vládě, zhroucení liberální demokracie nehrozí.“
Těžko říci, co by na účinnost současných pojistek proti tyranii většiny řekl takový Sokratés. Pravděpodobně by ale neměnil názor na nekompetentnost lidu a v čele státu by měl stát filosof. Tahle postava moderním občanům ale zase příliš připomíná diktátora.
Existovala kdy vůbec demokracie? Jisté je, že pokud zmizí, bude nás to mrzet.
***
Vše je o vzdělání, výchově, osobním příkladu, občanské aktivitě, empatii a jak už nám ukázali a v praxi názorně předvedli Tomáš Baťa a Jan A. Baťa. Bez trvalé poctivé práce, nemohou být věčně „koláče“. Ta je předpokladem smysluplného života, který žádný blahobyt, získaný nepoctivě, nemůže nikdy nahradit.
JŠ
***
„Nezachraňujte svět. Svět nepotřebuje, abyste jej zachraňovali. Zachraňte sebe. Tím, že zachráníte sebe, zachráníte svět, protože ten nebude muset zachraňovat vás.“
„Strach před lidmi je zbabělost. Je urážkou důvěry v člověka a lidskou důstojnost vůbec. Konáme-li svou práci tak poctivě a účelně, že prospívá každému, vědomí této dobré práce nám dává sílu neobávat se nikoho a ničeho. Strach je nepřítelem života, a díla zbudovaná ve strachu život poškozují. Díla užitečná rostou z důvěry.“
„Myšlenka je všechno! Vyvolává touhu a ta vede mysl i tělo!“
Tomáš Baťa ***
„Každý politický řád je dělán z lidí. Demokracie není udělána z lidských práv, nýbrž z lidí a jejich působení vybudujte kterýkoli řád: z polovičatých, neloajálních, nestatečných, malých lidí to bude nedostatečný a chaotický řád. V malodušném, politicky malicherném národě sebelepší politický systém bude malý, zvrtačený a neúčinný. Neříkám tím, že je lhostejno, který řád a systém pro nás volit. Chci jenom říci, že jste-li pro nějaký řád, nesmí vám býti lhostejno, jaká politická duše se vychovává v tomto národě.“
Karel Čapek
(o umění a kultuře (INSPIRACE 2003)
Podpořte nezávislé vyšetřování a sdílení pravdy
Každý Váš příspěvek nejen pomáhá financovat naši práci, ale také podporuje šíření těchto informací, aby se dostaly k co nejvíce lidem. Společně tak můžeme zajistit odpovědnost a spravedlnost, aby pravda nezůstala skrytá. Děkujeme za Vaši podporu!
