Bezhodnotní politici – mluví o poctivé práci, sami ji neodvádějí, urážejí ji

Politici neustále hovoří o službě zemi, nikdy nepřiznají, že slouží hlavně sami sobě. Proto je nepotkáváte na ulicích, jen v médiích či na volebních akcích. Žijí v nenormálním prostředí, pokud déle, považují nenormální za normální, psychopaté. Novodobí papaláši, aparátčíci a závislí služebníci režimu. Čest výjimkám.

Mají svá občanská povolání, které mají od politické činnosti oddělovat. Umíte si představit politika při výkonu svého občanského povolání, který se ani minutu nevěnuje funkci občana zákonodárce a naopak, natož to přesně zadokumentovat, kvůli výši jednotlivých platů? Dělat dvě různé práce najednou, poctivě a kvalitně nejde. Je to určitá forma příživnictví, žití z nepoctivé práce, placené těmi, kdo pracují poctivě. 

Myslíte si opravdu, že občan zákonodárce, který spěchá ze schůze na schůzi, zasedá znuděný hodiny v Parlamentu, že intenzivně a poctivě pracuje? Studuje v lavicích hodiny na mobilu a tabletech opravdu jen protokoly, zákony a volá jen v zájmu země?

Víte o tom, že ve Švýcarsku poslanci nepobírají plat, mají svá občanská povolání (berou jen cestovné a diety). Myslíte si, že by si to čeští poslanci odsouhlasili? Nemít takové podmínky jako mají, většinu z dnešních politiků bychom neznali. Jsou to v podstatě příživníci, kteří o službě zemi jen mluví, ale dělají vše pro to, aby nejvíce sloužili sami sobě.

Ovládá nás neviditelné, nikým nevolené mocenské pozadí, kterému politici poslušně slouží. Hlavním programem politiků je kritizovat druhou stranu na všech úrovních. Aby interpelovali v kauzách níže je ani nenapadne. Jsou součástí mafiánského řízení země, které ovládá policii, justici a média, včetně veřejnoprávních. 

Zemi chybí skutečné elity, které si sama po generace likvidovala. Politiky ani mocenské pozadí nic neohrožuje, ani sebeotřesnější kauzy níže. Je otázkou, jak dlouho si tyto zločinecké poměry může naše malá země dovolovat, bez citelných dopadů na obyvatelstvo, jak materiálních, tak mravních. Chováme se jako sebevrazi, žijící na dluh budoucích generací. Malá země nemusí být vždy schopna vygenerovat potřebnou elitu, po její opakované likvidaci. Časem zákonitě zaniká, jako mnohé předešlé v dějinách lidstva. 

Proč asi mlčí k děsivým kauzám senátora Roberta Šlachty, diplomatky dr. Jany Chaloupkové, Mgr. Karly Potůčkové, či Martina Pavlaty? Mgr. Karla Potůčková vystoupila na semináři ve Sněmovně s otřesným svědectvím, Martin Pavlata v dokumentu ČT s ještě otřesnějším. Politici neintervenují, nekonají, poslušně mlčí… 

Tento systém instinktivně likviduje všechny ty, které ho skutečně ohrožují, zabavením majetku, prohlášením za blázna, umístěním do psychiatrických zařízení, či do vězení (aktuálně hrozí i autorovi tohoto článku). 

Totalitní praktiky naší zemi neopustily. Listopad 89 byl jen přemet, převléknutí kabátů. Pohrobci komunistů jsou stále u moci. Sami dobrovolně neodejdou. Plebejství, před kterým varovali KHB, Palacký, TGM a další osobnosti našich dějin, se projevuje v plné síle.

Politici jsou stále stejní. Opět máme světovou hospodářskou krizi, která je především krizí morální. Demokracie funguje jen po válkách, po dosažení blahobytu se zákonitě hroutí. Zvířata vědí, kdy mají dost, člověk nikdy, degeneruje fyzicky a duševně. Proto se vrací opět na začátek. Donutí ho k tomu Příroda, skutečný vládce. Novodobý Titanic jede plnou parou do ledovce. Zastavit a otočit jej nelze, pouze přibrzdit a vyhnout se plnému nárazu. 

Modleme se, aby vynesla do čela naší země i světa nové Churchilly, Reagany, TGM, Bati a zabránili nejhoršímu. Je to výzvou všem: zanechat po sobě skutečné hodnoty, ne odpad, lidský a materiální.
***
Dnes vzpomínáme 25. výročí tragédie v New Yorku. Praha uctila památku obětí nenápadným pomníčkem při úpatí Karlova mostu. Je na něm nápis: 

Věnováno památce 343 hasičů a záchranářů newyorského hasičského sboru, kteří položili své životy 11. září 2001. 

Nikdy nezapomeneme. 

***

„Podívejte se, to jsou noví zbohatlíci, spekulanti, zásobovací úředníci z ministerstvech a vojenských správ. I vaší české společnosti Bonita, kterou účelově založili před dvěma měsíci, poslali z vojenských skladů třicet vagónů marmelády. Majitelé společnosti – všechno bílé límečky státních úředníků – je okamžitě rozprodali s tisíciprocentním ziskem. Když jsme na to přišli, symbolicky je zavřeli do parádní basy na dva týdny, odkud se pánové přestěhovali rovnou do Grandhotelu. Za láhev šampaňského platí sedmdesát korun, miliony, o které okradli chudáky a vojáky na frontě, utrácejí v ruletě,“ rozzlobeně referoval Tomášovi jeden z mladých lékařů.

 

V jistou chvíli se neovládl a před očima ustrašené Marie zhnuseně zakřičel na jednoho z panáků: „Není vám hanba?! Jste banda lumpů a všechny je vás třeba pozavírat! A opravdu vás pozavíráme! Až to skončí, budete sedět a někteří i viset!“

 

Z knihy Josefa Banáše: JSEM BAŤA, DOKÁŽU TO! (str. 212, vydáno 2021)
***