V momentě, kdy hodnotíme autora, místo jeho názorů a postojů, končí skutečná demokracie a začíná účelové kádrování. Názorně nám to předvedli komunisté a předvádějí jejich pohrobci - i jak toho stále dovedou využít v občansky nevyspělé zemi.
Winston Churchill 4. 6. 1940: „Na tomto boji závisí přežití křesťanské civilizace... Pokud zklameme, pak se celý svět zřítí do propasti nového temného středověku, o to hrozivějšího a nejspíš i delšího, protože v něm bude žhnout světlo zvrácené vědy.“
„Neprozraďte nikomu, ve vlastním zájmu, že jste tak strašně jiný, jako ostatní Češi. Kdybyste zůstal doma, neudusil by vás Habsburk, ale vaši vlastní lidé.“ – „Všichni hrajeme divadlo“. „Jak můžete vědět, že to nehraje i na nás?“ „Nemůžete“.
Veřejnoprávní média nesmí jen „bavit za každou cenu“, až k „ubavení a k unudění“, ale také kultivovat, vzdělávat společnost, pozvedat její mravní úroveň, ne se jí plebejsky přizpůsobovat. Boj o veřejnoprávní média začíná!
„Stát a státní struktury nebyly budovány podle pevného plánu a v úctě k demokratickému systému hodnot. Policie je fatálně zkorumpovaná, justiční systém je dysfunkční, zemi ovládají mafie exekutorů, lichvářů a podvodníků,