Nikdo za tuto tragédii nebyl nikdy souzen. Gardisté a skuteční kolaboranti s nacisty po válce vstoupili do KSČ, stali se z nich vážení soudruzi. Vrahy zbavil odpovědnosti zákon 115/1946, který jejich čin zařadil do kategorie „Spravedlivá odplata“.
Pro rodinu Vincence Hertla záchrana nepřišla. Vedoucí Okresní správní komise v Podbořanech Dr. Krása celou rodinu bez soudu nařídil popravit, „aby příkladným potrestáním bylo zabráněno dalším podobným incidentům v zájmu úspěšného osídlení pohraničí.“
Dokáže jednou dosáhnout této morální a mravní velikosti i současný president ČR, bývalý voják? Nikdy není pozdě. Ubývající a přeživší masakry a lidské tragédie by si toto gesto zasloužili a jistě také ocenili.
Pochodu jsem se osobně zúčastnil (letos mi zranění nedovolilo). President ČR Petr Pavel se nezúčastnil (Na nedělní Grand Prix Brna v soutěži motocyklů si čas našel), ani žádní čeští politici...
"... Když mi bylo dvacet třicet, nemohla jsem na Teplice ani pomyslet. Dělalo se mi špatně, když jsem měla jen tím směrem jet. To už naštěstí přešlo. A památník na Bukové hoře? Ano, to je jediné zadostiučinění.“