Proč jsem neoslavoval 17. listopad
Závěrečnou větou zprostředkovávám můj preventivní odhad, že každý stávající primátor zřejmě v nabízejícím se prostředí neprávností rozvažuje kandidovat v nejbližších senátních volbách.
Závěrečnou větou zprostředkovávám můj preventivní odhad, že každý stávající primátor zřejmě v nabízejícím se prostředí neprávností rozvažuje kandidovat v nejbližších senátních volbách.
Součástí povinné četby na školách jen tak hned Jan Palach nebude. Předost mají dnes jiné „hvězdy“ jak v médiích, tak na sociálních sítí a ve veřejnoprávní ČT. Jak dlouho si bude moci naše země dovolovat trvalý mravní úpadek?
Není už nejvyšší čas na nové „Pražské jaro“, jako v roce 1968 a vypořádat se s těmi, kteří za peníze daňových poplatníků neslouží zemi, ale hlavně sami sobě?! Ne jako v Listopadu 89, kdy jsme umožnili pokračování vlády komunistů a jejich pohrobků?
Má snad veřejnost pouze právo radní slyšet, ale vidět je pouze v jednacím sále? Ujišťuji veřejnost, že je na co se dívat. Je to mnohem zajímavější sledovat, jak se někteří radní chovají, když nemluví, pokud vůbec promluví a i to jak mluví a myslí.
„Vždyť my chceme, aby se zákony porušovaly, pokud vám to ještě nedošlo, tak tady proti sobě nemáte partu nějakých skautíků. Doba vznešených idejí dávno minula. Nám jde o moc a myslíme to vážně.“