Neštěstí mohou národu přivodit jiní. Ponížení si přivodí národ toliko svým vlastním jednáním. Vzdáti se své svobody znamená vzdáti se lidské důstojnosti, lidských práv, a dokonce svých povinností.
Jak nám dnes naši němečtí krajané mravně, hospodářsky a kulturně chybějí, stejně jako „páteř země“ naši sedláci. Agrární stranu komunisté zlikvidovaly, jako zlikvidovali SOKOL a jeho elitu, která zbyla po likvidaci nacisty a které se báli nejvíce.
„Neprozraďte nikomu, ve vlastním zájmu, že jste tak strašně jiný, jako ostatní Češi. Kdybyste zůstal doma, neudusil by vás Habsburk, ale vaši vlastní lidé.“ – „Všichni hrajeme divadlo“. „Jak můžete vědět, že to nehraje i na nás?“ „Nemůžete“.
Dodnes jsme se hospodářsky, kulturně a mravně z vyhnání Německých Čechů nevzpamatovali a možná už vzpamatovat ani nedokážeme. Dokáže se země ještě pozvednout, nebo spadne nevratně na úplné dno mezi bezvýznamné země, ostatním k smíchu, či k pláči?
Nastoupit léčbu z nenávisti a předsudků a nepřizpůsobivosti a popírání historické reality je v současném globálním světě pro Čechy naprosto nezbytné k jejich kulturnímu přežití.