Namísto, aby jmenovaní představitelé ochrany práva a státu byli pro výstrahu všem ostatním okamžitě potrestáni za konkrétní přečiny proti Ústavě a zákonům, nestalo se nic.
Podobné kauzy přibývají ve správě země. Samy od sebe nepřestanou. Veřejnost už je odmítá vnímat, v zájmu uchování duševního zdraví. Instinktivně se brání, aby se také nezačala chovat nenormálně a zvykla si na „nenormální jako normální“.
Jen prohlubující se krize mravní a hospodářská, může vést k potřebným změnám ve vzdělávacím systému. Za likvidaci skutečných elit budeme platit ještě dlouho. Pokud je už nedokážeme obnovit, zmizíme v dějinách. Nebyli bychom prvními ani posledními.
Veřejnoprávní televize dnes není vnímána jako nestranná a objektivní. Jakmile tato důvěra v nestrannost a nezávislost eroduje, potom zákonitě eroduje i legitimita samotného poplatku.
Země, která trvale zamlčuje své hrdiny a svoji minulost, si koleduje o její zopakování, byť v jiné formě, neméně děsivé. Hrdinové ji potom chybějí, když je opět potřebuje.