Baťa was a "fighter", determined to preserve his business and his people regardless of British misunderstanding or hostility. He was the opponent of the Munich capitulation. His opinion was that the country should have fought.
Baťa nebyl žebrák, ale „bojovník“, „velitel“ české průmyslové fronty, rozhodnutý uchovat svůj podnik i své lidi bez ohledu na britské nepochopení či nepřátelství. Byl nejtvrdším odpůrcem mnichovské kapitulace. Jeho názor byl, že země měla bojovat.
„Pokud člověk ví, že jednal v zájmu sebe i společnosti a lidí, za které je odpovědný, nejlépe, jak dokázal, ví, že dokáže unést výsledky takového rozhodnutí, ať už jej bude veřejnost chválit, či jím opovrhovat.“ Tomáš Baťa
Kdo z odpovědných se veřejně omluvil, abdikoval a kál se?! Kolik jich zůstane v lukrativních funkcích a v institucích? Staronový ministr Adam Vojtěch by měl prosadit vystoupení ČR z WHO a znovuobnovit důvěru veřejnosti ve zdravotnictví a v lékaře.
Doba takové lidi nutně potřebuje, chce-li společnost přežít. Připomínají nám skutečné hodnoty. Bez nich pozbývá skutečný lidský život smysl. Vzpomeňme také na Karla Kryla a Martu Kubišovou, která také měla a stále má, české společnosti co říci.