Ani po 35 letech nezná česká společnost plně pravdu o své předlistopadové minulosti. Nedivme se. Nemálo těch, co využili totalitu ke snadnému živobytí, využilo podobně demokracii ke stejnému. Cinkání klíčky nikoho a nic nemůže ohrozit.
V roce 1939 jsme s plně vyzbrojenou armádou nebránili svoji zemi - za posledních 100 let ani jednou! S následky se potýkáme dodnes – hospodářsky, kulturně a hlavně mravně.
Jan’s faith proved right. Truth rose—slowly, stubbornly—until it broke the surface. His name, once buried under accusations, stands again for initiative, fairness, courage under pressure. He never came home. But in memory—and in the record—he has.
„Věrnost mému lidu pro mě znamená víc než můj majetek nebo můj život.“ Jan A. Baťa nemluvil nahlas, protože nemohl riskovat životy těch, kdo sami mluvit nemohli. Toto mlčení, tehdy nepochopené, si dnes žádá uznání.
Ministr zahraničí ČR Jan Lipavský, by se měl věnovat i prokázaným podvodům a zločinům svých podřízených, nejen zločinům Putinovského Ruska! Mimochodem Pavel Blažek „umetl“ Janu Lipavskému „cestu na Hrad“.