Ti, co se to nenaučili jako děti, mají dnes potřebu být opečováváni až do smrti z práce druhých, aniž by se za to styděli! Baťa v podstatě říká – jsi zdravý tak pracuj, nechceš, tak umři, já tě živit nebudu.
Absolutní pravda je nad námi. Pozemská je nutně relativní, jen se k ní přibližujeme, máme-li pevné mravní zásady. Nejsme-li je schopni dodržovat, ocitáme se mnohdy ve lži, aniž tušíme.
Ve svých starších esejích vyslovil Václav Havel obavy ze samopohybu západní technický civilizace, ze samopohybu industriální a konzumní společnosti a z manipulativní moci médií, kterou nazýval samovzněcování.
Kultura ve všech formách je vždy pravdivým obrazem stavu společnosti. Je na každém, jak k ní přispěje, čím navážeme na odkaz našich předků, co předáme našim potomkům a následovníkům.
Co ztrácí pozornost, začne většinou růst divokým způsobem, nebo krniví. A s lidmi to není příliš jiné, kdo nevěnuje svým spolupracovníkům pozornost, až pozdě lituje, že mu zakrněli tak, že již není možno napravit ničeho.