Karel Kryl: ZEMĚ LHOSTEJNOST
V bronzu jen tyčí se kopí, Lev uši své klopí, tak kdo by se bál? Nečiny značené vinou, se dějinami vinou. Ó Bože, co dál? Ó, jak bych jásal, kdybych mohl vzbudit Ferdinanda Peroutku…
V bronzu jen tyčí se kopí, Lev uši své klopí, tak kdo by se bál? Nečiny značené vinou, se dějinami vinou. Ó Bože, co dál? Ó, jak bych jásal, kdybych mohl vzbudit Ferdinanda Peroutku…
Je lépe vše zaplatit na jeden ráz než pozvolna kropit prach cest jedinou krůpějí každý den - Svět je za dne nakřivo celý tak podivný Až tma pohltí jak vody oceánu procitnu Rozletím se
Mobily a sociální sítě nám berou život, lidé jen „blahobytně“ existují, postupně degenerují, kdy skutečný život jde mimo nich. Výstižně se nazývají „posunovači“ (dnes umí už i opice). Jedinou cestou je obnovení přirozené lidské, pozitivní komunikace.
Jedinou účinnou obranou v kyberprostoru je chovat se a žít slušně, byť i toho může AI zneužít. Člověk má čisté svědomí a může alespoň spát klidně. Otázka je jak dlouho ještě?
Nepotřebné „zákony a razítka“ nám nemohou vládnout věčně a bez zasloužených následků, budeme-li i nadále jen nedůstojně přihlížet, remcat a jako poslušné stádo čekat na zaslouženou porážku.