„Vážně jste si mysleli, že zákony píšeme proto, aby se dodržovaly? My chceme, aby se porušovaly, pokud vám to ještě nedošlo, tady proti sobě nemáte partu nějakých skautíků. Doba vznešených idejí dávno minula. Nám jde o moc a myslíme to vážně.“
Není už nejvyšší čas na nové „Pražské jaro“, jako v roce 1968 a vypořádat se s těmi, kteří za peníze daňových poplatníků neslouží zemi, ale hlavně sami sobě?! Ne jako v Listopadu 89, kdy jsme umožnili pokračování vlády komunistů a jejich pohrobků?
Je snad hodnota lidského zdraví určována postavením ve společnosti?! V ČR zřejmě ano. Nic nemožného v zemi neomezených nemožností. Škoda, že bojovnost českého etnika skončila s Janem Žižkou. Dnes by byl možná více motivován k činům než tehdy!
Dá se, s ohledem na výše uvedené, domyslet skutečnost, že senát, který rozhodoval 7.10.2025 o ústavní stížnosti stěžovatele Davida Šimona, byl obsazen dvěma soudci, kteří podle jejich usnesení de facto kryjí zločin.
Jeho poctivost byla jako nástroj sloužící nepoctivosti druhých. Poctiví jen dávali, nepoctiví jen brali. Poctiví prohráli, nepoctiví vyhráli. Jak dlouho může dobrák zůstat dobrákem za režimu, který má za cíl páchat dobro?