Níže připomínám báseň A. S. Puškina o Rusku a jeho obyvatelích. Ani po 200 letech se v Rusku nic nezměnilo. Několik staletí nadvlády Mongolů nemohlo nezanechat trvalé stopy v mentalitě ruských vládců a ruské společnosti.
„Systematické únosy rasově smíšených dětí jsou nelidským činem, který musí být stíhán a představuje zločin proti lidskosti v souladu se zásadami mezinárodního práva uznanými ve statutu Norimberského tribunálu", uvádí se v pondělním rozsudku.
Neříkám tím, že je lhostejno, který řád a systém pro nás volit. Chci jenom říci, že jste-li pro nějaký řád, nesmí vám býti lhostejno, jaká politická duše se vychovává v tomto národě.
Společenská tyranie je často daleko nebezpečnější než politická. A i když neukládá tak přísné tresty, nelze před ní uniknout, proniká hlouběji do všech sfér života a zotročuje duši.
Opravdová služba zemi stála vždy oběti. Arm. gen. Lev Prchala si toho byl plně vědom. Svým životem to prokázal. Pouhá slova nestačí, především činy, zvláště v dnešní kritické době. Kvalita vedení země může opět rozhodovat o našich osudech.