„Vždyť my chceme, aby se zákony porušovaly, pokud vám to ještě nedošlo, tak tady proti sobě nemáte partu nějakých skautíků. Doba vznešených idejí dávno minula. Nám jde o moc a myslíme to vážně.“
Winston Churchill 4. 6. 1940: „Na tomto boji závisí přežití křesťanské civilizace... Pokud zklameme, pak se celý svět zřítí do propasti nového temného středověku, o to hrozivějšího a nejspíš i delšího, protože v něm bude žhnout světlo zvrácené vědy.“
„Neprozraďte nikomu, ve vlastním zájmu, že jste tak strašně jiný, jako ostatní Češi. Kdybyste zůstal doma, neudusil by vás Habsburk, ale vaši vlastní lidé.“ – „Všichni hrajeme divadlo“. „Jak můžete vědět, že to nehraje i na nás?“ „Nemůžete“.
„Již žádné rozptylování. Již žádné elektrické tanky, žádné genderové matení, žádné modlení se ke klimatické změně. Naprosté soustředění na naše poslání bojovat ve válce.“
Maxim Ponomarenko je ukázkovým případem mravního kolapsu české společnosti a politických stran. Dokáže se společnost ještě takovým lidem a politickým stranám ubránit, nebo se stane jejich další bezbrannou obětí?