Lidé se mohou navštěvovat, obohacovat. Žít spolu mohou jen pokud mají spojující, společné kořeny náboženské, kulturní a hodnotové. Kolik dnešních „bílých“ politiků a soudců bydlí společně s „černými“, či jinak „barevnými“ lidmi?
V době okupací kolaborujeme, udáváme, přežíváme za každou cenu. Nehrozí-li nám žádné nebezpečí, jsme najednou „hrdinové“ a „bojujeme“ proti bezbranným. Za naši svobodu museli bojovat většinou druzí.
Nikdo za tuto tragédii nebyl nikdy souzen. Gardisté a skuteční kolaboranti s nacisty po válce vstoupili do KSČ, stali se z nich vážení soudruzi. Vrahy zbavil odpovědnosti zákon 115/1946, který jejich čin zařadil do kategorie „Spravedlivá odplata“.
Bezcharakterní jedince najdeme dnes všude. V české justici, policii a v Parlamentu, je jich už příliš, při vší úctě k menšině poctivých, která nepodléhá mocným, vlivným a bohatým. Především na nich a občanech, bude ležet další osud země.
„Aplikací určitých principů jsou civilizace nejprve dovedeny k rozkvětu a posléze setrváváním na těchto principech a jejich pozdější, atpetrofované podobě, k záhubě.“ Prof. Miroslav Bárta a jím formulovaný tzv. Herakleitův zákon.