„Profesor ekonomie učil, že společnost nemůže spotřebovat víc, než produkuje, profesor historie učil, že muži, kteří vybudovali tuto zemi nežili v chudinských čtvrtích, třetí, profesor psychologie, učil, že člověk je schopen samostatného myšlení.“
Schválili zákon „mravní zákon“, jak říkali. Trestal každého, kdo ho dodržoval za to, že ho dodržoval. Čím svědomitěji se jím člověk řídil, tím více trpěl. Čím víc ho šidil, tím lépe si žil. Jeho poctivost byla nástrojem sloužící nepoctivosti druhých.
Vzhledem k tomu, že nemohou být lvi, stávají se liškami, protože nemohou být žádní hrdinové, stávají se lokaji pomáhají si lokajskou mazaností. Ideálem těchto lidí je politika.
Gogol o Puškinovi napsal: "Je to ruský člověk na takovém stupni vývoje, k jakému možná dospějeme za dvě stě let." A Puškin opravdu ve své době ztělesňoval zítřek, budoucnost /nejen/ Ruska.
„Vždyť my chceme, aby se zákony porušovaly, pokud vám to ještě nedošlo, tak tady proti sobě nemáte partu nějakých skautíků. Doba vznešených idejí dávno minula. Nám jde o moc a myslíme to vážně.“