„Už to prosím pochopte. My bojujeme i za vás! My jsme armáda Evropy a jen my budeme garantem míru v Evropě. Od vás potřebujeme jen zásobování a jednotu.“ Volodymyr Zelenskyj
Neubránil jsem se výčitkám, proč jsem Karla Vaše neudusil polštářem. Jak by mne asi soudila společnost, která tohoto masového vraha ochraňovala 50 let? Možná bych už tyto řádky nenapsal…
Není už nejvyšší čas na nové „Pražské jaro“, jako v roce 1968 a vypořádat se s těmi, kteří za peníze daňových poplatníků neslouží zemi, ale hlavně sami sobě?! Ne jako v Listopadu 89, kdy jsme umožnili pokračování vlády komunistů a jejich pohrobků?
Něco je hodně špatně se světem, když jeden chorý člověk sám ohrožuje celý svět. Na záběrech z poslední doby je vidět klesající rozhodnost v hlase, i vypovídající řeč těla ruského diktátora, není divu.
Utekl v nejtěžší chvíli pro národ a zbavil se zodpovědnosti, kterou mu jako prezidentovi republiky ukládala ústava. Nebyla to jeho poslední zrada na národu. Tři roky po triumfálním návratu abdikoval podruhé a přenechal zemi napospas rudé diktatuře.