Kde kolují velké peníze, zapomeňme na spravedlnost a zdravý rozum, zvláště v ČR. Svět nás už nebere vážně. Země bez skutečných elit, která je nedokáže nahradit, časem zákonitě, mravně upadá do následné, postupné bezvýznamnosti, či zániku. JŠ
Právo, slečno Tagartová?“ podivil se soudce Narragansett. „Jaké právo? Já s ním neskončil – ono přestalo existovat. Stále se však věnuji své profesi, stále sloužím spravedlnosti… Kdepak, spravedlnost existovat nepřestala. Jak by mohla?
Společenská tyranie je často daleko nebezpečnější než politická. A i když neukládá tak přísné tresty, nelze před ní uniknout, proniká hlouběji do všech sfér života a zotročuje duši. Ochrana před vládní mocí nestačí ...
Nezodpovězenou otázkou tedy zůstává podle obr. GIBS3, zda se přes kabinet NSZ může zásadní informace vůbec přes dveře na stůl Stříže vůbec dostat… Ten mohl podle zadávacích podmínek výběrové řízení bez udání důvodů zrušit.
Občanská společnost si nebezpečnost situace začíná uvědomovat stále více. Je připravena pro to sama něco aktivně udělat, pokud ničení naší země politiky, a s na ně navázanými mocenskými skupinami, bude pokračovat, jako dosud.