Začaly diskuse, velvyslanec Lorenc v Maroku vše shodil, nemohl jsem situaci zachránit. Snažil jsem se s Viktorem diskutovat a vysvětlit mu, že zájmy země musí být vždy prioritní, nad zájmy soukromými. Nechtěl diskutovat, nechtěl odpovědět.
Vydání požadovaného rozhodnutí není dle platné právní úpravy možné, resp. k vyřízení žadatelem učiněného podání není věcně příslušný žádný správní orgán.
Jediným proviněním klienta přitom bylo, že si při soukromé konverzaci v restauraci povzdechl nad kvalitami ředitele BIS. To jistě není utajovaná informace. Ve slušné společnosti by ho ředitel vyzval na pěstní souboj, v BIS ho zbaběle nechá vyhodit.
Zastrašování veřejnosti, zneužívání trestního práva k umlčování kritiky, a nedostatek sebereflexe ze strany soudních institucí jsou znaky autoritářství, nikoliv demokratického právního státu.
Nikdo neřeší opakované napadání mé osoby žalobci v hromadných médiích, se statisíci sledujících, a kam je mi odmítán přístup. Šikana zřejmě skončí až mým odchodem na věčnost, nebo žalobců...