"... Když mi bylo dvacet třicet, nemohla jsem na Teplice ani pomyslet. Dělalo se mi špatně, když jsem měla jen tím směrem jet. To už naštěstí přešlo. A památník na Bukové hoře? Ano, to je jediné zadostiučinění.“
Jednej tak, abys používal lidství jak ve své osobě, tak i v osobě každého druhého vždy zároveň jako účel a nikdy pouze jako prostředek. Spěchej pomalu, ať si doma dřív.
Naučme se spoléhat i na sebe, PČR nemůže být všude. „Ovčan“ jen čeká na porážku - Občan brání aktivně svá práva. Svoboda není nikdy zadarmo. Kdo si to nemyslí, zaplatí cenu mnohem vyšší, mnohdy i svým životem. Ukrajinci jsou si toho plně vědomi!
Neubránil jsem se výčitkám, proč jsem Karla Vaše neudusil polštářem. Jak by mne asi soudila společnost, která tohoto masového vraha ochraňovala 50 let? Možná bych už tyto řádky nenapsal…
„Není možno zůstat trvale bohatý mezi chudými. Není možno zůstat trvale zdravý mezi nemocnými. Není možno zůstat trvale šťastný mezi nešťastnými.“ Tomáš Baťa