Ale co se tady stalo před 81 lety, byl skutečně masakr. Stejně tak říkáme ‚odsun‘ Němců, jako kdyby jeli někam na výlet. V němčině tomu ale říkají ‚vyhnání‘, tedy něco násilného. Měli bychom mít odvahu událost nazvat pravým jménem.“
Stále máte možnost konat a zabránit tak ještě většímu skandálu a celosvětové ostudě ČR, v rámci Vašich zákonných pravomocí a neodejmutelné osobní odpovědnosti.
Skutečnou elitu nemáme, o to více zbabělosti ve vedení země než v roce 1938. Sami jsme si ji likvidovali. Je jen na občanech, zda budou jako ovce čekat na zaslouženou porážku, nebo bojovat s rizikem porážky, ale s nadějí na vítězství?!
Nebýt tragické smrti Tomáše Bati před volbou presidenta ČSR, vyhrál by a Hitler by neměl šanci. Svoboda bez boje je jen jinou formou otroctví. Toho jsou si Ukrajinci dobře vědomi po zkušenostech v minulosti. Poučili se. Kdy se poučíme my?
V době okupací kolaborujeme, udáváme, přežíváme za každou cenu. Nehrozí-li nám žádné nebezpečí, jsme najednou „hrdinové“ a „bojujeme“ proti bezbranným. Za naši svobodu museli bojovat většinou druzí.