Když přestanete věřit institucím, zbydou vám jednotlivci. Čeká nás nástup charismatických politiků. Typ politika, nenápadného byrokrata, nebude fungovat. To všechno jsou, podle mne, zásadní kulturní změny.
"Asi to tak má být", řekla mi ukrajinská organizátorka. Rozloučili jsme se. Jeden z nás čtyř byl Čech. Jeho syn padl na Ukrajině. Bojoval v Ukrajinské armádě… Jistě bude také mezi vyznamenanými. Čest jeho památce.
Země se hroutí, duševně chorých přibývá. Budeme mudrovat do nekonečna, až do zasloužené konečné? Času situaci řešit moc nezbývá. Je třeba ji urychleně řešit činy, ne filosofováním a jen čekat, v rámci české tradice, na Godota či Blanické rytíře.
Na pár dní se odmlčím. Na pozvání Ukrajinského štábu mezinárodního diplomacie se zúčastním mezinárodního projektu na Ukrajině. Bylo mi ctí pozvání přijmout, vnímám ho i jako ocenění mé podpory Ukrajiny od začátku války.
V roce 1941, vzlétl se třemi stíhačkami typu CR-42, proti neoznačeným ruským letadlům, bombardující Košice. Nepříteli se podařilo opustit maďarský vzdušný prostor. Překvapivý útok na Košice si vyžádal 32 mrtvých, 60 těžkých a 220 lehkých zranění.